30 C 150/2022-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 21. 4. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] jako právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 27. 12. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 62 843,73 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do 29. 7. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru. Úvěruschopnost žalované ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně výpočtem mezi doložitelný mi příjmy a výdaji. Klientům byla ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % muselo rovnat minimálně životnímu minimu, které v době poskytnutí úvěru činilo 3 410 Kč. Půjčky byly poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná růst lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybnostem ohledně platební schopnosti žalované a bylo tak žádosti o úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyhověno. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslaný mi právní předchůdkyní žalobkyně a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované ve výši 55 843,73 Kč nejpozději splatných do dne 29. 7. 2021. 2. Žalovaná k věci uvedla, že požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru, ale nikoliv přes webové stránky, ale na pobočce společnosti [právnická osoba] v [obec]. Na žádost o úvěr stačil občanský průkaz a tvrzení o tom, jaké má žalovaná příjmy a výdaje. Žádné doklady a ověření správnosti sdělených údajů nebylo ze strany [anonymizováno] vyžadováno. První částka úvěru přišla na účet. Následně kdykoliv žalovaná požádala telefonicky o úvěr, dostala ho. O poslední úvěr tímto způsobem zažádala někdy v roce 2020. Poté přišla o práci a byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Po 5.7.2021 už o úvěr nežádala. 3. Žalobkyně sdělila podáním ze dne 4.10.2022, že žalovaná jí zaslala po podání žaloby ve splátkách již 6 000 Kč, a proto v této části bere podanou žalobu zpět. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výslechu žalované a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27.12.2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostní nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání až do výše 35 000Kč. 5. Z čl. V. smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27.12.2016 soud zjistil, že žalovaná byla povinna splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, to je ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a s poplatkem za čerpání nebo 1000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 27. 12. 2016. Celkový počet splátek závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Bližší podmínky splácení úvěru upravovaly obchodní podmínky. 6. Z článku IX. smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27. 12. 2016 soud zjistil, že nestačí-li peníze klienta – žalované na úhradu všech splatných dluhů ze smlouvy, budou hrazeny v následujícím pořadí 1/na smluvní pokuty, 2/ na poplatky za čerpání, 3/na úrok z úvěru, 4/ na jistinu úvěru v pořadí od splátky nejdříve splatné a dále na ostatní dluhy ze smlouvy. 7. Přehledem výběrů a úhrad revolvingového úvěru za období od 27.12.2016 do 15.7.2021 soud zjistil, že vzájemný poměr výběrů a úhrad žalované činil celkovou výši načerpaného úvěru 49 085,45Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena pod [číslo] že žalobkyně aktivně legitimována k podání této žaloby. 9. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 26. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky a vyzývala ji uhradit částku 62 843,73 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený. 10. Z podacího lístku ze dne 26. 8. 2021 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 11. Historií transakcí na běžném účtu číslo [bankovní účet] za období od 5.10.2021 až 19. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná posílala jako splátku revolvingového úvěru žalobkyni částku ve výši 1 000Kč za každý měsíc uvedeného období. 12. Na základě zjištěných skutečností učinil soud ve věci následující skutkový závěr: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala úvěr a postupnými splátkami zůstala ke dni 15.7.2021 nesplacena částka ve výši 49 085,45Kč. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně nijak nezkoumala, žádné konkrétní údaje, které by k osobě žalované právní předchůdkyně zjistila, se nestaly součástí žalobních tvrzení. Sama žalovaná uvedla, že stačilo uvést příjmy a výdaje, aby úvěr získala. Své konkrétní poměry v době žádosti o úvěr, (před šesti lety) si již ani žalovaná nepamatovala. Žalovaná poskytla po podání žaloby na splacení úvěru celkem částku ve výši 9 000Kč, což prokazovaly výpisy z jejího účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně vzala zpět žalobu o částku 6 000Kč. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 27.12.2016 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. 14. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způso