34 C 116/2022-119 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 360,83 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 3. 6. 2018 smlouvu o používání kreditní karty [anonymizováno] č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“), která byla smlouvou o úvěru. Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit až do výše 44 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3 % měsíčně, minimálně však 50 Kč z čerpaných prostředků. Žalobkyně také měla právo inkasa z běžného účtu žalované. Žalovaná se zavázala žalované tento spotřebitelský úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 23,80 % ročně a poplatky vztahující se k poskytovaným službám. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas, když neuhradila splátky za duben, květen a červen 2019. Žalobkyně tak Smlouvu vypověděla dopisem ze dne 14. 6. 2019, čímž se úvěr stal splatným ke dni 19. 8. 2019. Předmětem žaloby je tak neuhrazená částka ve výši 45 160,83 Kč na jistině dluhu, částka 200 Kč představující dlužné poplatky, částka 15 719,15 Kč představující kapitalizovaný dlužný smluvní úrok do 10. 8. 2020 a dále smluvní úrok ve výši 23,80 % ročně z částky 45 360,83 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně umožnila žalované jako uživateli karty využít úvěrový rámec 44 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 12 měsíčních splátkách každé ve výši 4 156,36 Kč. Úroková sazba činila 23,8 % ročně. Měsíční poplatek za vedení karty (úvěru) byl sjednán 29 Kč. 6. Z výpisů z osobního účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalobkyně měla přehled o pohybu na tomto účtu za období od 15. 7. 2014 do 17. 7. 2019, tedy i do dne uzavření Smlouvy 3. 6. 2018. 7. Ze žádosti o vydání kreditní karty mBank soud zjistil, že žalovaná měla mít středoškolské vzdělání s maturitou, vyživovala dvě osoby, z toho jedno dítě, pracovala od roku 2017 v automobilovém průmyslu, bydlela v nájmu. 8. Z výpisu ke kreditní kartě soud zjistil, že žalovaná čerpala z této kreditní karty poprvé dne 12. 6. 2018. Na poplatcích za kartu žalobkyně vyúčtovala žalované částku celkem 290 Kč, když v tomto řízení je požadována pouze částka 200 Kč. 9. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky dle Smlouvy výpovědi smlouvy ze dne 14. 6. 2019, včetně vrácené dodejky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 6 820,92 Kč a dalších dlužných splátek do 7 dnů od doručení této výzvy s tím, že pokud nedojde v tomto termínu k úhradě závazků žalovaného, žalobkyně vypovídá Smlouvu. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 61 079,98 Kč plynoucího ze Smlouvy. 11. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 12. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Žalovaná uzavřela se žalovanou Smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši do 44 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných 12 měsíčních splátkách každé ve výši 4 156,36 Kč. Úroková sazba činila 23,8 % ročně. Měsíční poplatek za vedení karty (úvěru) byl sjednán 29 Kč. Před uzavřením Smlouvy původní věřitelka ověřila majetkovou situaci žalované na základě výpisu veškerých transakcí na účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 15. 7. 2014 do uzavření Smlouvy. Ve Smlouvě se žalovaná zavázala platit i poplatky. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy řádně neplnila, pročež žalobkyně úvěr zesplatila ke dni 19. 8. 2019 a vyzvala ji k úhradě dlužných pohledávek. Žalobkyně skrze svou zástupkyni vyzvala žalovanou dopisy ze dne 12. 8. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle § 135 odst. 1 ZSU dohled nad dodržováním povinností poskytovatele, zprostředkovatele nebo osoby pořádající odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto zákona, stanovených tímto zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) [číslo] vykonává Česká národní banka. 17. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád, (dále jen „o.s.ř.“), v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. 18. Dle § 122 odst. 4 ZSU u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou Smlouvu jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., neboť žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 ZSU řádně posoudila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit. K této otázce soud uvádí, že žalobkyně doložila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z posouzení všech pohybů na účtu žalované za období téměř 4 let, což se soudu jeví jako dostatečná doba k odhadnutí příjmů a výdajů žalované. Pokud by se ukázalo, že žalobkyně měla tyto procesy chybně nastaveny, jednalo by se o případ, k jehož posouzení by měl pravomoc příslušný orgán dohledu nad poskytováním spotřebitelských úvěrů, v tomto případě dle § 135 odst. 1 ZSU tedy [ulice] národní banka. Příslušnost soudu k posouzení správnosti nastavení procesů zkoumání úvěruschopnosti není dle § 7 odst. 1 o.s.ř. dána. Součástí Smlouvy bylo i ujednání o platbě úroků ve výši 23,8 % ročně a ujednání o poplatcích. Na základě opakovaného porušování povinností žalované splácet řádně a včas své peněžité závazky vůči žalobkyni úhradou sjednaných splátek, došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 8. 2019. Žalovaná ke dni podání žaloby dlužila žalobkyni dle Smlouvy částku 45 160,83 Kč na jistině dluhu, částku 200 Kč představující dlužné poplatky, částka 15 719,15 Kč představující kapitalizovaný dlužný smluvní úrok do 10. 8. 2020 a dále smluvní úrok ve výši 23,80 % ročně z částky 45 360,83 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení. V otázce sazby zákonných úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013