34 C 73/2023-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 680 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 12. 1. 2021 smlouvu o půjčce (dále jen„ Smlouva“) ve výši 18 180 Kč skládající se z jistiny 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni tento spotřebitelský úvěr splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 303 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež splatnost úvěru poskytnutého žalovanému nastala dne 8. 3. 2022. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil toliko částku 1 500 Kč. Žalobkyně také požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 12. 1. 2021, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 303 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 1 980 Kč zaplatit i poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 18 180 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 212,77 %. Na první straně dole je vytištěno prohlášení žalovaného, že potvrzuje převzetí částky úvěru v hotovosti. 6. Z evidenční karty klienta ze dne 9. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr 10 000 Kč se splatností 60 týdnů, měl základní vzdělání, byl svobodný, sám v domácnosti, bezdětný, vlastnil vozidlo, nevlastnil nemovitost, nebyl trestně stíhán, pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] jako [anonymizováno], jeho měsíční čisté příjmy měli být 13 424 Kč, jeho měsíční náklady pak 9 232 Kč. Disponibilní zůstatek tak měl činit 4 192 Kč. Při uzavření Smlouvy měl žalovaný předložit zástupkyni žalobkyně občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky za říjen a listopad 2020. 7. Z výplatní pásky žalovaného od společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za listopad 2020 činila 19 340 Kč a za říjen 2020 činila 7 508 Kč 8. Z transakční historie žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy celkem částku 1 500 Kč. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 4. 2022, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 16 680 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 10. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 12. Dne 12. 1. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 303 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 1 980 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 18 180 Kč. Do podání žaloby žalovaný uhradil žalobkyni částku 1 500 Kč. 13. Žalobkyně sice v doplnění žaloby ze dne 19. 4. 2023 tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma svého tvrzení, že procházela různé databáze, jako evidence neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR, insolvenční rejstřík a databáze společnosti [právnická osoba] a výplatní pásky žalovaného za dva měsíce. Ohledně výdajů žalovaného však není osvědčeno ničeho, evidenční karta klienta přitom obsahuje jen prohlášení žalovaného. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 8. 4. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 20. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný spotřebitelský úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 9 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle stejného ustanovení ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obo