45 C 335/2022-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 37 863 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 28. 11. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kdy předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v zákaznické kartě a ověřených z předložených dokladů. Na základě shora uvedené smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 22 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 24 440 Kč, jež představuje kapitalizované úroky ve výši 10 880 Kč (s úrokovou sazbou 25,26 % ročně), odměnu za zpracování zápůjčky a péči o zákazníka ve výši 10 464 Kč a pojistné, bylo-li sjednáno. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1 935 Kč, s poslední splátkou dne 28. 11. 2021. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, s účinností ke dni 28. 1. 2022. Od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalobkyně celkem 6 900 Kč, později již neuhradila ničeho. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a rovněž byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhů s výstrahou soudního vymáhání. Dne 3. 1. 2023 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby (ze dne 2. 1. 2023), v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce, kdy tyto informace byly zaznamenány v zákaznické kartě ze dne 28. 11. 2019, z níž vyplývá, že žalovaná pravidelný čistý měsíční příjem 11 833 Kč, který byl ověřen z výměru o přiznání dávky, další čistý měsíční příjem domácnosti činil 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činily 6 000 Kč, žalovaná žila v nájmu, neměla žádný úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Použitelný příjem žalované ve výši 30 866 Kč byl dostatečným k úhradě měsíční splátky ve výši 1 935 Kč. Předchůdkyně žalobkyně z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které předchůdkyni žalobkyně poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se, k jednání soudu, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 28. 11. 2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč a doplňkové pojištění. Za poskytnutí úvěru měla žalovaná uhradit poplatek ve výši 21 344 Kč sestávající z úroku ve výši 10 880 Kč, částky za zpracování úvěru a péči o zákazníka ve výši 10 464 Kč a pojistného 3 096 Kč. Žalovaná se zavázela předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti celkem 46 440 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 1 935 Kč pevná úroková sazba činila 42 %, roční procentní sazba nákladů 108,76 %. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 22 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala. 5. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 8 000 Kč, který by uhradila ve 48 měsíčních splátkách, účelem úvěru byly neočekávané výdaje, žalovaná uvedla, že má partnera, bydlí v nájmu, má jednu vyživovanou osobu, není majitelem vozu, je na mateřské nebo rodičovské dovolené, s čistým měsíčním příjmem 11 833 Kč, což mělo být ověřeno z výměru/rozhodnutí o přiznání dávky. Žalovaná v zákaznické kartě dále uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč bez konkretizace. Celkem příjmy domácnosti měly činit 36 833 Kč. Měsíční výdaje žalovaná uvedla ve výši 6 000 Kč bez konkretizace. V zákaznické kartě je dále zaznamenáno, že žalovaná nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, na její jméno není veden bankovní účet. Žalovaná tuto listinu podepsala. 6. Z Tabulku umoření ze dne 31. 1. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované s tím, že dne 28. 11. 2019 byla žalované poskytnuta částka 22 000 Kč, žalovaná celkem uhradila částku 6 900 Kč (dne 28. 11. 2019 částku 2 000 Kč, dne 14. 1. 2020 částku 900 Kč, dne 16. 2. 2020 částku 2 000 Kč, dne 18. 4. 2020 částku 1000 Kč a dne 22. 6. 2020 částku 1000 Kč). 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni a zároveň jí informovala o výši dluhu. 9. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a informovala ji o zpracování osobních údajů. 10. Z Podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne 24. 2. 2022 žalované zásilku. 11. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu v celkové výši 43 597,05 Kč nejpozději do 21. 6. 2022. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 28. 11. 2019 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti částku 22 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 28. 11. 2019. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 6 900 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel sp