7 C 32/2023-115 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 26 029,12 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 2. 8. 2018 prostřednictvím žádosti o revolvingový úvěr [číslo] požádal žalovaný [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] – [anonymizováno] [právnická osoba], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) o poskytnutí úvěru, žádosti žalovaného bylo vyhověno, kdy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši úvěrového rámce 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v měsíčních splátkách, smluvní úrok činil 26,28 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Dopisem ze dne 31. 7. 2022 předchůdkyně žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami úvěr zesplatnila. Dlužná částka ve výši 26 029,12 Kč sestává ke dni splatnosti z dlužné jistiny ve výši 24 552,37 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a pokut v částce 277,50 Kč, a dále pojistného ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru ve výši 599,25 Kč. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobkyní. 2. V podání ze dne 28. 2. 2023 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem v žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla kontrolu v interních systémech a pomocí dotazu v systému SOLUS, kdy žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Žalobkyně má za to, že právní předchůdkyně postupovala při posuzování úvěruschopnosti žalované dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí, kterou po ní byl možné rozumně požadovat. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný vyčerpal na úvěr celkovou částku 74 412 Kč a uhradil celkem 74 471 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 3. 5. 2023 omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 2. 8. 2018 pod [číslo] vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru ze strany žalobkyně ve výši úvěrového rámce 25 000 Kč na nákup zboží (drobné černé elektro, prodejní cena zboží činila 14 283 Kč), které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, roční úroková sazba činila 22,68 %. Ve smlouvě je vyplněno, že žalovaný má příjem 28 000 Kč, a to ze zaměstnání řidiče, závozníka u [právnická osoba] [obec], je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, přičemž celkové náklady domácnosti činí 6 500 Kč, jeho finanční závazky jsou nulové, rovněž ostatní pravidelné výdaje - výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění - jsou nulové. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (splátky), náhrada za vymáhání ve výši 600 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Žalobkyně rovněž ke smlouvě doložila Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tyto listiny byly žalovaným podepsány. Dál žalobkyně doložila Produktové podmínky pro klasické úvěry, Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 12. 2016, a dále Sazebník pro úvěry platný od 11. 3. 2020, které tvořily nedílnou součást smlouvy. 6. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 22. 8. 2022 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně žalovanému s tím, že dlužná částka činí 35 085,56 Kč. 7. Z dopisu předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 28. 6. 2022 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně tímto odstoupila od shora uvedené úvěrové smlouvy ke dni 31. 7. 2022 z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným. 8. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] vyplynulo, že žalovaný čerpal v období od 23. 8. 2018 do 29. 12. 2021 celkem 74 412 Kč. Žalovaný na předmětný dluh uhradil za období od 17. 10. 2018 do 17. 1. 2022 celkem 74 471 Kč. 9. Žalovaný rovněž doložil kopii občanského průkazu. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy č. 1, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. 11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2022 a poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 2. 8. 2018 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpal celkem 74 412 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný, což žalovanému písemně oznámila dopisem ze dne 28. 6. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem 74 471 Kč. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 74 412 Kč, žalovaný uhradil celkem 74 471 Kč. Jelikož však soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 21. Je nepochybné, že na právní vztah, od něhož žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěry poskytnuté spotřebiteli. Žalobkyně pak opakovaně argumentovala tím, že se její právní předchůdkyně schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala v souladu s § 86 odst