7 C 333/2022-74 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 888 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 20. 9. 2021 smlouvu o poskytnutí o úvěru. Podpis žalovaného ve smlouvě byl nahrazen SMS kódem. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč se splatností do 25. 4. 2022. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalovaného. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil, když žalobkyni zaslal v období od 18. 10. 2021 do 31. 8. 2022 platby v celkové částce 9 401 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 10 818 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, dále poplatek za bezpečnou splátku ve výši 594 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 382 Kč. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 23. 1. 2023 zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzala žalobkyně v úvahu zdroj příjmu žalovaného, výši úvěrového rámce, výši měsíční splátky, čistý měsíční příjem, dále čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti, měsíční výdaje na bydlení, životní minimum členů domácnosti, souhrnnou měsíční splátku jiných úvěrových závazků, rodinný stav, druh bydlení a počet vyživovaných dětí. Dále žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v registru ISIR, CEE a SOLUS, a dále v NRKI. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru žalobkyně shledala žalovaného schopného splácet předmětný úvěr. 3. Žalovaný ve vyjádření zaslaném soudu dne 6. 1. 2023 uvedl, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy však tato smlouva je neplatná, neboť byla porušena povinnost žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a dále z důvodu zjevné nepřiměřenosti stanovených odměn. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z nepodložených prohlášení spotřebitele, která sama o sobě nemohou býti kvalifikována jako dostatečná. Žalovaný má tedy za to, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti je smlouva neplatná, a to v důsledku porušení povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost před poskytnutím úvěru. Žalobkyně za poskytnutí úvěru požadovala odměnu ve formě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Žalobkyně dále v žalobě požaduje poplatek za expres výplatu (199 Kč), poplatky za prodloužení splatnosti (4 x 735 Kč), poplatky za bezpečnou splátku (594 Kč). Dle žalovaného jsou požadované odměny zcela zjevně nepřiměřené. Poplatek za poskytnutí úvěru představuje odměnu žalobkyně, žalobkyně však rovněž požaduje zaplacení tzv. poplatků za prodloužení splatnosti. Věřitel nejprve poskytne úvěr na období v délce okolo jednoho měsíce a před splatností celého úvěru kontaktuje klienty s nabídkou prodloužení splatnosti celého úvěru za poplatek. Ve skutečnosti se však jedná o odměnu věřitele za poskytnutí finančních prostředků, tedy je nutné na ně aplikovat kritéria pro posouzení přiměřenosti smluvního úroku (rovněž i na poplatek za expres výplatu a poplatky za bezpečnou splátku). Žalovaný poukázal na skutečnost, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR odměna požadovaná žalobkyní přesahuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankami. Žalovaný uhradil v rámci smlouvy celkem 9 399 Kč, k vrácení poskytnuté částky tedy zbývá 5 601 Kč (15 000 – 9 399). Žalobkyně má tak dle žalovaného nárok pouze na zaplacení skutečně poskytnuté jistiny ze smlouvy, tedy částky 5 601 Kč. V dalším vyjádření zaslaném soudu dne 28. 2. 2023 žalovaný uvedl, že má nadále za to, že s ohledem nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti je smlouva v celém rozsahu neplatná. Nic na tom nemění ani žalobkyní sestavený statistický model, když žalobkyně měla analyzovat skutečnou finanční situaci žalovaného. Žalobkyně zjištění, resp. následné porovnání stran financí žalovaného neprovedla způsobem, který by byl způsobilý obstát. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %, RPSN 48,3 %, celková částka splatná spotřebitelem činila 15 495 Kč, přičemž tato částka nezahrnovala úhradu za doplňkové služby. Tento dokument nebyl žalovaným podepsán, když je na něm pouze uvedeno jméno a příjmení žalovaného, IP adresa zařízení a podpisový kód zaslaný pomocí SMS: [číslo]. Žalobkyně dále doložila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Sazebník platný od 8. 4. 2018, rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Z opisu výpisu proplacení smlouvy – platba na vrub vašeho účtu vyplývá, že dne 20. 9. 2021 byla na účet č.ú. [bankovní účet] zaslána částka 15 000 Kč, a to pod [variabilní symbol]. Z opisu výpisu proplacení smlouvy – platba ve prospěch vašeho účtu ([bankovní účet]) vyplývá, že dne 10. 11. 2021 byla z účtu č.ú. [bankovní účet] přijata platba v částce 1 Kč, a to pod [variabilní symbol] (majitel – [celé jméno žalovaného]). Z výpisu čerpání, splátek a úhrad – číslo smlouvy [číslo] vyplývá, že dne 20. 9. 2021 byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, přičemž ze strany žalovaného došlo k celkové úhradě ve výši 9 401 Kč (dne 18. 10. 2021 platba v částce 1 Kč, dne 10. 11. 2021 platba v částce 1 Kč, dne 21. 12. 2021 platba v částce 2 257 Kč, dne 20. 1. 2022 platba 2 257 Kč, 25. 3. 2022 platba 2 235 Kč a dne 31. 8. 2022 platba 2 650 Kč). V předžalobní výzvě ze dne 22. 7. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána dne 25. 7. 2022. Z interní databáze žalobkyně-úvěrových zpráv a potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik vyplývá, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalovaného, tedy rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailem. Dále žalobkyně k žalovanému evidovala, že má čistý příjem 25 000 Kč, příjem partnera 40 000 Kč, minimální výdaje na bydlení činí 6 151 Kč, Životní minimum členů domácnosti činí 6 750 Kč. Dále žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného. Z evidence odchozích plateb předloženého žalovaným vyplývá, že dne 21. 12. 2021 byla zaúčtována ve prospěch č.ú. [bankovní účet] ([variabilní symbol]) platba v částce 2 257 Kč, dne 20. 1. 2022 platba v částce 2 257 Kč, dne 31. 8. 2022 platba v částce 2 650 Kč a dne 25. 3. 2022 platba v částce 2 235 Kč. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 20. 9. 2021 s žalobkyní smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpal celkem 15 000 Kč a uhradil celkem 9 401 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužných částek. Žalobkyně disponuje osobními údaji žalovaného a listinami shora uvedenými. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebit