7 C 86/2023-78 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 1. 2023 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 10 075,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 22. 10. 2010 uzavřela společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného, následně si smluvní strany sjednaly poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] využila svého práva a v souladu se smlouvou převedla dne 26. 4. 2021 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 8 275.60 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což společnost [právnická osoba] písemně oznámila žalovanému včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto byl úvěr prohlášen dopisem ze dne 30. 8. 2021 za okamžitě splatný v celé výši. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 275,60 Kč, poplatků a smluvní pokuty v částce 1 800 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 430,10 Kč, dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 075,60 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 275,60 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem. Žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla dosud uhrazena. 2. V podání došlém soudu dne 4. 5. 2023 žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela banka z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne 28. 7. 2019, kdy žalovaný žádal banku o úvěrový rámec k běžnému účtu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 21 944 Kč, kdy dále uvedl, že je od 25. 6. 2018 na dobu neurčitou zaměstnán jako junior inspector u společnosti [právnická osoba] Z interních zdrojů právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný v době podání žádosti měl závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5 044,32 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěrový rámec Flexikredit k běžnému účtu ve výši 5 000 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí dne 17. 4. 2023 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.) v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 5. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 22. 10. 2010 vyplývá, že banka ([právnická osoba]) se zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 28. 7. 2019 byl k běžnému účtu č. [bankovní účet] povolen limit 5 000 Kč ode dne 29. 7. 2019 ([anonymizováno]), přičemž součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] z 1. 11. 1999 a Sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 31. 8. 2021 vyplývá, že [právnická osoba] žalovanému sdělila, že jeho dluh na úvěrovém účtu činí ke dni 30. 8. 2021 celkem 10 075,60 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla před podáním žaloby postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že jeho pohledávka z titulu smlouvy [číslo] byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Z podacího lístku ze dne 14. 7. 2022 vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému písemnosti. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 11. 2022, soud zjistil, že tuto adresoval právní zástupce žalobkyně žalovanému, kde žalovaný byl upozorněn, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 11. 12. 2018 vyplývá, že zaměstnavatel žalovaného - společnost [právnická osoba] uvedl, že žalovaný je zaměstnán jako Junior inspector na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 21 944 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu vedeného na jméno žalovaného vyplývá, že dlužná jistina ke dni 21. 6. 2022 činila 8 275,60 Kč. Z platební historie vystavené společností [právnická osoba] dne 5. 4. 2023 vyplývá, že k čerpání úvěru došlo dne 26. 4. 2021, a to v částce 8 275,60 Kč, žalovaný neuhradil žádnou částku. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 8 275,60 Kč, žalovaný neuhradil ničeho. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 14. Je nepochybné, že na právní vztahy, od nichž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru, neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak opakovaně argumentovala tím, že se předchůdkyně žalobkyně schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala v souladu se zákony. Shora uvedenému však soud nepřisvědčil. Předchůdkyně žalobkyně sice po formální stránce měla učinit příslušná zkoumání (šetření v registrech a zkoumání měsíčního příjmu žalovaného), nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné