8 C 116/2023-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 23.8.2023 do zaplacení. V odůvodnění žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o postoupení pohledávek, jíž uzavřel dne 21.7.2022 se společností [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel poskytl žalovanému 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se tím bezdůvodně obohatil, když mezi zmíněnými subjekty nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí této částky. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný ve věci písemně uvedl, že se v roce 2022 seznámil s paní [příjmení], s níž po nějaký čas žil. Tato bez vědomí žalovaného zneužila jeho občanský průkaz a vzala si na něj úvěr. Šla ty peníze pak vybrat do banky, žalovaný měl čekat venku před ČSOB, kde to žalované vyplatili na rodné číslo žalovaného. Dále žalovaný uvedl, že zůstal poté bez prostředků, když jej zmíněná paní vyhodila z bytu. 3. Žalobce se ze všech jednání soudu omluvil. Žalovaný se k jednání soudu ve dnech 16.5.2023 a 15.9.2023 bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z potvrzení o bezhotovostní platbě vyplynulo, že právní předchůdce žalobce zaslal na účet shora uvedený dne 30.10.2020 částku 20 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] vyplynulo, že účet shora uvedený je ve vlastnictví žalovaného, dne 30.10.2020 bylo na účet zasláno 20 000 Kč. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a oznámil mu prostřednictvím shora uvedené společnosti postoupení předmětné pohledávky na žalobce od společnosti [právnická osoba], zásilka byla odeslána dne 12.8.2022. Dále žalobce předložil listiny vyhotovené shora společností shora uvedenou, a Všeobecné obchodní podmínky a Smlouvu o úvěru, všechny bez podpisu žalovaného. Dále žalobce doložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností shora uvedenou a společností [právnická osoba] dne 17.1.2023, z níž vyplynulo, že tímto byly postoupeny pohledávky, mj. i pohledávka za žalovaným. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [právnická osoba] poskytla dne 12.8.2022 bezhotovostně žalovanému 20 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, ten v zásilce odeslané dne 12.8.2022 žalovaného vyzval k zaplacení a oznámil mu prostřednictvím shora uvedené společnosti postoupení pohledávky. 6. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalovaného 20 000 Kč, přičemž v řízení nebyl tvrzen a tím méně prokázán jakýkoliv právní důvod k takovému konání (např. smlouvy o zápůjčce, smlouva o úvěru apod.). Jelikož tak žalovaný tímto získal majetkový prospěch bez právního důvodu, je povinen vydat, oč se obohatil (§ 2991 občanského zákoníku), když žalobci, jemuž byla pohledávka postoupena, případně jeho právnímu předchůdci, neuhradil ničeho a měl případně tvrdit a prokázat, že nějakou úhradu učinil. Jelikož je již z povahy daného právního vztahu zřejmé, že doba plnění nebyla mezi stranami dohodnuta, byl žalovaný povinen obohacení vydat ihned po požádání věřitelem (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak k výzvě odeslané mu žalobcem dne 8.2.2023 neučinil (a kterou je třeba mít za doručenou třetí pracovní den od odeslání dle § 573 občanského zákoníku) je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalovaný sice obecně tvrdil, že na jeho osobu byl spáchán v dané souvislosti jakýsi podvod, nicméně dané skutečnosti nijak neprokázal, žádné důkazy v tomto ohledu ani nenavrhl. Svou neúčastí se pak vzdal možnosti být poučen dle § 118a odst. 3 o.s.ř. ve smyslu nutnosti doplnění důkazů (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 ze dne 23.5.2012). 9. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní výzvy. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (800 + 1 200 + 252). 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v zájmu možnosti žalovaného konsolidovat své majetkové poměry a dluh řádně uhradit.