8 C 119/2023-39 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 13 804 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 990 Kč od 12.7.2022 až do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 590,55 Kč a nákladech na upomínání ve výši 256 Kč a 150 Kč. V odůvodnění uvedl, že dne 5.1.2022 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 5.1.2022 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, což žalobce dále zevrubně popsal, přičemž jeho právní předchůdce v rámci schvalovacího procesu pak právní předchůdce žalobce nahlížel do relevantních registrů ohledně osoby žalované a dále posuzoval její bonitu. Na základě Smlouvy poskytlo [anonymizováno] žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do 4.2.2022. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení žalované do 6.7.2022 z částky dlužné jistiny ve výši 1 814 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 954 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 11 990 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 814 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení je požadován v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu po splatnosti dluhu, tedy od 5.2.2022 do 8.7.2022. Žalovaný dluh nevyrovnal i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem. 2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Z oznámení ze dne 20.7.2022, které bylo dle poštovního archu odesláno žalované dne 21.7.2022, vyplynulo, že žalované byly oznámeny skutečnosti o postoupení předmětné pohledávky. Dále žalobce předložil další tři upomínky adresované žalované bez dokladu jejich odeslání. Z předžalobní výzvy ze dne 18.7.2022 vyplynulo, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě v žalobě uplatněného dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato písemnost žalované odeslána před podáním žaloby. Žalobce rovněž doložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi ním a [anonymizováno] a svědčící o postoupení předmětné pohledávky žalobci. Dále žalobce doložil smlouvu o úvěru a obchodní podmínky bez podpisu žalované. Z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobce vyplynulo, že na účet č. [bankovní účet] odeslal dne 5.1.2022 částku 12 000 Kč. Dne 24.11.2021 žalobce ze zmíněného účtu obdržel 10 Kč s uvedením jména a příjmení žalované. Z prohlášení zaměstnance žalobce ze dne 20.10.2022 vyplynulo, že dne 1.8.2022 vykonal cestu k žalované pověřený terénní pracovník. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: [anonymizováno] poskytlo žalované 12 000 Kč, žalovaná v dané souvislosti uhradila 10 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupilo [anonymizováno] žalobci, což bylo žalované oznámeno písemností odeslanou dne 21.7.2022, následně žalobce také zaslal žalované předžalobní výzvu. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalované 12 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Pro úplnost je třeba zmínit, že i listina označená žalobcem jako výpis z účtu prokazující zaslání výše uvedené částky mezi zmíněnými subjekty nevykazuje přílišné formální obsahové kvality a soud přistoupil k výše uvedeným závěrům o jejím obsahu jen s přihlédnutím k naprosté procesní pasivitě žalované. Z žádného provedeného důkazu však ani při zohlednění této pasivity a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaná provedla jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalované a nepodepsanou smlouvou, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právnímu předchůdci žalobce sdělila žalovaná a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalované a tato následně vyjádřila, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobce uhradil žalované 12 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), a to snížené o vlastní platbu 10 Kč. Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaná byla povinna obohacení vydat bez zbytečného odkladu k výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinila, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše přiznaných úroků odpovídá míře požadované v žalobě, ač je míra zákonných úroků k datu prodlení vyšší, když soud nemůže překročit žalobní návrh. 7. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce vyzval žalovanou dříve, než tak učinil oznámením odeslaným dne 21.7.2022. Takové je s odkazem na § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručené třetí pracovní den od jeh