8 C 75/2023-44 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 13 903,64 Kč spolu se úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 334,87 Kč od 14.10.2021 do zaplacení, z částky 907,50 Kč od 6.4.2022 do zaplacení a z částky 5 701,27 Kč od 8.4.2022 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že v případě částek 6 334,87 Kč a 5 701,27 Kč se jedná o dlužné platby za elektřinu dodanou žalovanému dle uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v období od 16.9.2020 do 21.9.2021 a od 22.9.2021 do 16.3.2022. Žalobce za dodané služby vystavil žalované faktury znějící na výše uvedené částky, žalovaná na faktury ve lhůtě splatnosti, jež nastala v den předcházející datu, od nějž jsou požadovány úroky z prodlení, ničeho neuhradila. Dále žalobce požaduje zaplacení 960 Kč jakožto poplatků za čtyři zaslané upomínky, když v obchodních podmínkách k dané smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 240 Kč za každou upomínku. Co se pak týče nároku na zaplacení 907,50 Kč, tak žalobce s ohledem na neplnění závazků ze strany žalovaného požádal distributora elektřiny o odpojení předmětného odběrného místa. Distributor elektřiny pak žalobci za daný úkon vystavil fakturu na 907,50 Kč, kterou žalobce uhradil. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7.11.2019 včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, které byly její nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu a závazek žalovaného za tuto uhradit kupní cenu. Z obchodních podmínek, části Poplaty, pak plyne povinnost žalovaného hradit poplatek za zaslání upomínky ve výši 240 Kč. Žalobce dále předložil faktury výše specifikované splatné dne 13.10.2021 v případě částky 6 334,87 Kč a dne 7.4.2022 v případě částky 5 701,27 Kč. Dále žalobce doložil fakturu na zaplacení 907,50 Kč adresovanou žalovanému se splatností dne 22.3.2022. Dále žalobce doložil předžalobní výzvu k plnění adresovanou žalovanému, jež byla dle přiloženého poštovního podacího archu žalovanému před podáním žaloby i odeslána dne 5.10.2022. Dále žalobce doložil čtyři upomínky adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání. Z Ceníku společnosti [právnická osoba] platného od 1.2.2022 vyplynulo, že cena za samostatné odpojení na napěťové hladině nn činí 907,50 Kč. K tomu žalobce dále doložil fakturu, kterou mu v dané souvislosti vystavila zmíněná společnost a výpis ze svého interního systému svědčící o odpojení předmětného odběrného místa a dále také potvrzení o úhradě shora uvedené faktury. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu ve výši odpovídající vystaveným fakturám shora specifikovaným. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti, požádal žalobce distributora elektřiny o odpojení předmětného odběrného místa, za což žalobce k výzvě distributora elektřiny tomuto uhradil 907,50 Kč. Žalobce dne 5.10.2022 odeslal žalovanému předžalobní výzvu. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Dle § 2902 občanského zákoníku kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit. Dle § 2903 odst. 1 občanského zákoníku nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je většinově důvodná, neboť žalovaný na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradil kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, netvrdil a tím méně tedy prokázal jakékoliv skutečnosti vyvracející žalobní tvrzení, zejména pak, že by žalobce dané komodity v dané ceně a množství žalovanému nedodal a tento uhradila více, než žalobce tvrdí. Co se týče částky 907,50 Kč, zde soud shledal, že žalobce prokázal, že v dané souvislosti došlo k odpojení elektřiny u žalovaného, za což žalobce uhradil třetí straně 907,50 Kč a vznikla mu tak újma v dané výši. K újmě by nedošlo, pokud by žalovaný splnil svou preventivní povinnost škodě zamezit plněním povinností ze smlouvy, když žalobce jako dodavatel elektřiny a distributor elektřiny jsou povinni, pokud možno, zabránit neoprávněnému odběru elektřiny, který je zakázán dle § 51 odst. 2 energetického zákona. S ohledem na výše uvedené a s odkazem na § 2900 a násl. občanského zákoníku pak žalovaný nese ze svého, čemu mohl zabránit. Jelikož pak žalovaný nesplnil dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze zmiňované smlouvy a vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného, resp. upomínky. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až žalobu, která byla v dispozici žalovaného dne 10.10.2022 (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 občanského zákoníku). Následující den tedy měl žalovaný plnit a ode dne následujícího je tedy prokazatelně v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzhledem k počátku prodlení a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. Výše přiznaných úroků odpovídá míře požadované v žalobě, ač je míra zákonných úroků k datu prodlení vyšší, když soud nemůže překročit žalobní návrh. Co se týče zaplacení 960 Kč s příslušenstvím, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobce nijak nedoložil, že by nějaké upomínky žalovanému skutečně odeslal. Obdobně jako v případě zamítnuté části úroků z prodlení se žalobce svou neúčastí vzdal možnosti být poučen dle § 118a odst. 3 k doplnění důkazů. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla ž