9 C 359/2022-55 — Okresní soud v Chomutově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se žalobou doručenou dne 30.8.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 75 550 Kč s příslušenstvím z titulu z titulu neuhrazené částky za nucený odtah a parkovné motorového vozidla [registrační značka], k němuž došlo dne 21.1.2022 v [obec] – [část obce]. I přes výzvu žalovaný žalobci za odtah vozidla částku 1 900 Kč a za střežení vozidla (parkovné) částku 73 650 Kč dosud neuhradil. K jednání, které soud nařídil na 13.9.2023, se žalovaný bez předchozí omluvy nedostavil, ačkoli doručení předvolání bylo vykázáno dnem [datum] a byl poučen o následcích nedostavení se. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, přičemž žalobkyně prostřednictvím svého zástupce při jednání navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tak může učinit v případě, zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, se pak pokládají za nesporná (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V dané věci se jedná o typické řízení sporné ovládané zásadou dispoziční, neboť se jedná o zaplacení dlužné částky, nárok žalobkyně uplatněný podanou žalobou je v souladu s § 1968 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“) a všechny podmínky uvedené v § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny, proto soud návrhu žalobkyně vyhověl, pokládající tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 831 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 550 Kč sestávající z částky 4 440 Kč za každý ze tří úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření žalobce ze dne 12.9.2023 a účast u jednání dne 13.9.2023, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., paušální náhrada nákladů žalobce dle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 úkony právní služby po 300 Kč (za dobu, kdy ještě nebyl zastoupen),, náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu - 4x100= 400 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t., náhrada cestovních výdajů z [obec] do [obec] a zpět, osobním vozidlem tov. značky Mercedes Benz, typ [anonymizováno], [registrační značka], při vzdálenosti 192 km, průměrné spotřebě 12,5 l /100 km a ceně benzínu 41,20 Kč, (základní náhrada za ujeté km dle ust. §1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. (192x5,20 = 998,4 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty (1,90x12,5x41,20 = 978,5 Kč), celkem 1 976,6 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než tam uvedené třídenní.