34 C 260/2023-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 642 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 14. 9. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úroky v pevné výši 1 252 Kč, cenou za poskytnutí a uzavření Smlouvy ve výši 6 370 Kč, s úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 202 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 340 Kč Celkem se měla žalovaná uhradit předchůdkyni žalobkyně částku 24 164 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 726 Kč Poslední splátka měla být uhrazena do 14. 11. 2021. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas. S ohledem na prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru byla tato od 15. 11. 2021 úročena úrokovou sazbou 15 % ročně. Předmětem žaloby je tak neuhrazená jistina ve výši 6 407,89 Kč, neuhrazený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 309,36 Kč, nesplacená část úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 002,41 Kč, nesplacená část úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 569,41 Kč, nesplacená část poplatku za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 102,93 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 250 Kč, úrok vyčíslený od 15. 11. 2021 do 1. 4. 2023 z dlužné jistiny v kapitalizované výši 1 626,33 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 1. 4. 2023 v kapitalizované výši 962,02 Kč, úrok z úvěru ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 407,89 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 6 717,25 Kč (sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 407,89 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 309,36 Kč) od 2. 4. 2023 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 s účinnosti ke dni 28. 4. 2023 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým podáním ze dne 20. 11. 2023. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 14. 9. 2020, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 13 000 Kč v hotovosti, který se žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 726 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 15 % z jistiny, tj. 1 252 Kč, zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 370 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 202 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 340 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 24 164 Kč. 6. Ze žádosti o úvěr ze dne 14. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná měla být zaměstnaná u [anonymizováno] [právnická osoba], její měsíční příjem měl plynout ze mzdy 15 344 Kč. Měsíční výdaje domácnosti žalované pak měly činit částku 9 388 Kč, z čehož bylo 3 000 Kč na bydlení a energie, částka 5 590 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a srážky resp. výživné 798 Kč. Dle formuláře žalovaná předložila k prokázání svých tvrzení výplatní pásky, pracovní smlouvu, výpis z bankovního účtu a nájemní smlouvu. Žalovaná pak bydlela v nájmu, byla vdaná, měla jedno vyživované dítě, středí vzdělání a měly proti ní být vedeny exekuce pro částku 20 000 Kč, které řádně splácela. 7. Z transakční historie žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr ze Smlouvy v období od 15. 9. 2020 do 25. 7. 2021 celkem částku 12 772 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 7. 2023, včetně podacího lístku z 1. 8. 2023, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 22 745,33 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 11. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 12. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Dne 14. 9. 2020 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 13 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti. Žalovaná se opak zavázala předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 726 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 15 % z jistiny, tj. 1 252 Kč, zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 370 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 202 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 340 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 24 164 Kč. 14. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 9. 11. 2023 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. K prokázání tohoto svého tvrzení však doložila pouze žádost o úvěr, žádné další doklady. Soud však shledal posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že výše příjmu nebyla nijak ověřena. Stejně tak na straně výdajů se uvedená částka 8 590 Kč (3 000 Kč + 5 590 Kč) jako náklady na jednoho zaměstnaného dospělého člověka s jedním vyživovaným dítětem zdá být velmi podhodnocená, zejména pak částka 3 000 Kč na bydlení včetně nákladů na energie, vodné a stočné atd. Částka 5 590 Kč měsíčně zahrnující dopravu, stranu, ošacení, léky atp. pro jednu dospělou osobu a jedno dítě se přitom také jeví jako nízká, avšak teoreticky možná. Vůči žalované navíc byla vedena i minimálně jedna exekuce pro částku okolo 20 000 Kč, což dokládá obecnou špatnou finanční situaci žalované. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 11. 5. 2023. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 31. 7. 2023 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18