34 C 282/2023-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 633,70 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 962,76 Kč. Žalovaný však tyto své závazky porušil, pročež žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 19. 12. 2022. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 37 001,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 261,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 163,41 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 442,99 Kč, poplatky ve výši 864 Kč, dílčí poplatky ve výši 900 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 001,87 Kč od 28. 7. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 261,43 Kč od 28. 7. 2023 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 18. 11. 2019. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 1 058,76 Kč včetně pojištění. Roční úroková sazba činila 20,20 %, RPSN 23,84 %. 5. Ze žádosti o úvěr žalovaného ze dne 18. 11. 2019 soud zjistil, že tento má učňovské vzdělání, bydlel ve vlastní nemovitosti, byl svobodný s družkou, pracoval jako dělník/řemeslník u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou. Průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce měl činit 20 066 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti pak 40 000 Kč, ostatní nezbytné náklady žalovaného měly být 0 Kč, počet příjmů domácnosti měl být 1. Žalovaný neměl mít jiné měsíční splátky ani srážky ze mzdy. Výše požadovaného úvěru měla činit 40 000 Kč. 6. Z potvrzení o výši příjmů ze dne 11. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý průměrný příjem za posledních 3 měsíce 20 066 Kč, celkový výdělek měl být za posledních 12 měsíců 218 621 Kč čistého. 7. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, součást elektronického spisu, soud zjistil, že žalovaný měl mít u žalobkyně jiné čtyři úvěry s celkovými ve výši měsíční splátkami 6 894,64 Kč. 8. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č.l. 21 -23 soud zjistil, že žalobkyně využila při zkoumání úvěruschopnosti své matematické modely pro výdajovou stránku, konkrétně částku životního minima a normativních nákladů na bydlení. 9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni 31. 10. 2019 činil – 29 084,22 Kč, konečný zůstatek ke dni 30. 11. 2019 na tomto účtu činil – 35 108,15 Kč, roční kreditní obrat činil 693 087,18 Kč a roční debetní obrat činil 720 385,55 Kč. Z tohoto účtu soud také zjistil, že žalovaný pobíral blíže neurčené dávky z úřadu práce ve výši 3 335 Kč, 7 600 Kč, 12 800 Kč a 6 486 Kč, mzdu od [právnická osoba] ve výši 15 344 Kč a nemocenskou od [obec] správy sociálního zabezpečení ve výši 1 988 Kč. 10. Z platební historie ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 40 000 Kč dne 18. 11. 2019 a to bezhotovostně. Žalovaný za období od 16. 12. 2019 do 18. 7. 2022 pak uhradil na splátkách dle Smlouvy celkem částku 24 186,43 Kč. 11. Z oznámení o zesplatnění ze dne 21. 12. 2022, soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila ke dni 19. 12. 2022 poskytnutý úvěr ze Smlouvy a celková dlužná částka ke dni 4. 1. 2023 činila 43 156,90 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 8. 2023, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 46 735,45 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 13. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 15. Dne 18. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý úvěr splácet včetně úroků a případných poplatků formou pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 1 058,76 Kč včetně pojištění. Žalovaný načerpal úvěr ze Smlouvy ve výši 40 000 Kč dne 18. 11. 2019. Čerpání proběhlo bezhotovostním převodem. Soud zjistil, že žalovaný do podání žaloby uhradil žalované za období od 16. 12. 2019 do 18. 7. 2022 na poskytnutý úvěr celkem částku 24 186,43 Kč. Žalobkyně sice v doplnění žaloby ze dne 24. 11. 2023 tvrdí, že dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, avšak tato tvrzení podložila pouze žádostí o úvěr, výpisem z účtu žalovaného za jeden měsíc a potvrzením o příjmech žalovaného za posledních 12 měsíců. Soud má po posouzení zaslaných podkladů za to, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána příjmová stránka žalovaného, když není zřejmé, z čeho měl plnou zbylý příjem domácnosti ve výši 19 933 Kč. Ve výpisu z účtu sice vyplývá, že žalovaný byl beneficient nějakých dávek, avšak není zřejmé jakých. Ohledně výdajové stránky žalobkyně vycházela z dat z ČSÚ a dat životního minima a normativních nákladů na bydlení, konkrétně z částky 6 395,21 Kč (č.l. 19 a č.l. 21), sám žalovaný deklaroval své ostatní náklady na 0 Kč. Žalobkyně přitom identifikovala další závazky žalované, i když interní. Použití statistických údajů pro zkoumání výdajů žalovaného se tak jeví jako silně nevhodné a není ani zřejmé, s jakými částkami žalovaný skutečně disponoval a jaké vynakládal. Nelze také přehlédnout, že bilance běžného účtu žalovaného byla před čerpáním úvěru záporná. Z předložených podkladů tak nebylo možno posoudit, jestli tyto alespoň rámcově lze považovat za odpovídají realitě a to s přihlédnutím k cenám energií, telekomunikačních služeb, léků, jídla, dopravy, oblečení atp. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech dokumentů, které jsou nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti zejména na výdajové straně. Žalobkyně následně úvěr zesplatnila ke dni 19. 12. 2022 a skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 2. 8. 2023 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 20. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí,