8 C 203/2024-32 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 18 219,20 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 715,11 Kč od 25.7.2023 do zaplacení a z částky 17 024,09 Kč od 15.8.2023 do zaplacení jako úhradu za elektřinu dodanou žalovanému dle uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, v období od 2.9.2022 do 19.7.2023. Žalobce za dodané služby vystavil žalovanému fakturu znějící na částky 17 024,09 Kč se splatností dne 14.8.2023, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Dále žalobce vystavil žalovanému fakturu se splatností dne 24.7.2023, kde žalovanému účtoval smluvní poplatek ve výši 715,11 Kč za odvolání přerušení distribuce. Zaslání dvou upomínek bylo dle obchodních podmínek, které byly sjednány jako součást uzavřené smlouvy, zpoplatněno částkou 240 Kč, za dvě upomínky tedy žalobce požaduje 480 Kč.Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23.3.2022 včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, které byly její nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu a závazek žalovaného za tuto uhradit kupní cenu. Ze sekce „Poplatky“ obchodních podmínek vyplynulo, že poplatek za doporučenou upomínku činí 240 Kč. Dále žalobce doložil dvě upomínky adresované žalovanému k úhradě nedoplatků souvisejících s odběrem elektřiny, obě bez dokladu jejich doručení či odeslání. Žalobce dále předložil dvě faktury, které jsou již specifikovány podrobně shora. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby dne 27.3.2024.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaný neuhradil za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystavené faktuře shora specifikované. V obchodních podmínkách sjednaných jako součást předmětné smlouvy byla sjednána poplatková povinnost žalovaného shora specifikovaná. Dne 27.3.2024 žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku.Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli beze zbytku. Žalovaný na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradil kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 energetického zákona). Žalovaný ve věci netvrdil, že by dané komodity v dané ceně (17 024,09 Kč) v daném odběrném místě odebrány nebyly. Jelikož žalovaný nesplnil dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze vystavenou fakturu se jménem a adresou žalovaného, resp. upomínky. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 27.3.2024. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 1.4.2024. Jelikož pak žalovaný následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktury výše specifikované. Co se týče poplatků za upomínky, žalobce nijak neprokázal, že by upomínky žalovanému odeslal (ač je měl dle obchodních podmínek zasílat doporučeně a nic mu tedy nebránilo si uschovat od těchto potvrzení o odeslání). Rovněž pak žalobce nijak nedoložil, že by si s žalovaným sjednalo jakoukoliv další poplatkovou povinnosti tedy i povinnost hradit poplatek 715,11 Kč za odvolání přerušení distribuce. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnost doplnit důkazy dle § 118a odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252).