8 C 212/2024-32 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 10 574,09 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 18.10.2023 do zaplacení. V odůvodnění žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, dne 9.5.2022, jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, ., s nimiž žalovaný vyslovil podpisem smlouvy výslovně souhlas. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému služby elektronických komunikací včetně tzv. služeb třetích stran. Žalovaný tyto služby řádně nehradil, konkrétně se jednalo o vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 27.6.2022, na 495,47 Kč za tzv. , Anonymizováno, , vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 27.7.2022, skládající se z 597 Kč za SMS na speciálně zpoplatněná čísla a M-Platbu za 5 621,28 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 27.8.2022, skládající se z volání na speciálně zpoplatněná čísla za 2 610 Kč a vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 17.10.2023, skládající se z doúčtované slevy k zařízení ve výši 1 250,34 Kč. Žalovaný zmíněnou smlouvu uzavřel na dobu 24 měsíců. V této souvislosti mu byla poskytnuta podmíněná sleva na zařízení (telefon). Podmínkou setrvání slevy bylo dodržení sjednané doby trvání smlouvy. Jelikož žalovaný řádně nehradil vystavená vyúčtování, žalobce smlouvy vypověděl před sjednanou dobou trvání. S ohledem na výše uvedené pak požaduje po žalovaném vrácení poskytnuté slevy. Žalovaný na shora zmíněné faktury ničeho neuhradil i přes zaslání předžalobní upomínky žalobcem.Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Z účastnické smlouvy shora specifikované ze dne 9.5.2022 soud zjistil, že jejím předmětem byl závazek žalobce dodávat žalovanému služby elektronických komunikací a závazek žalovaného za tyto hradit sjednanou cenu. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány zde specifikované obchodní podmínky a ceník, které žalobce rovněž doložil. Dle čl. 2.6. těchto podmínek smlouva zaniká dohodou, vypovědí, odstoupení či smrtí/zánikem smluvní strany. Operátor může smlouvu vypovědět v případě, že nejsou řádně zaplacena tři po sobě jdoucí vyúčtování. Ve smlouvě byla sjednána podmíněná sleva na poskytnuté zařízení ve výši 2 000 Kč, přičemž podmínkou bylo trvání smlouvy na 24 měsíců. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu žalovaného. Dále žalobce doložil výpověď všech předmětné účastnické smlouvy ze dne 14.8.2022. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že tuto adresovala právní zástupkyně žalobce žalovanému ohledně úhrady předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle potvrzení o odeslání byla tato listina žalovanému odeslána dne 15.1.2024. Dále žalobce doložil již shora specifikovaná vyúčtování včetně podrobného rozpisu poskytnutých služeb.Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“)má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb. Žalovaný zůstal v řízení pasivní, nijak nerozporoval, že by dané služby v daném rozsahu a za danou cenu neodebral, soud tedy vycházel z doložených vyúčtování a jejich podrobného rozpisu. Následně pak tedy žalovanému s odkazem na § 1721, § 1746 odst. 2 občanského zákoníku uložil uhradit za služby sjednanou cenu, neboť na straně žalovaného vznikl závazek platit za poskytnuté služby žalobci, a to na základě smluvního vztahu mezi nimi vzniklého. Co se týče poskytnuté slevy ve výši 2 000 Kč, tak poskytnutí této částky bylo smluvně podmíněno trváním smlouvy. Žalobce nemůže prokazovat negativní tvrzení, tedy, že mu někdo něco neuhradil, bylo případně na žalovaném, aby prokázal řádnou úhradu vyúčtování a tím pak případně i neoprávněnost výpovědi smlouvy. Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze smlouvu a vystavené faktury se jménem a adresou žalovaného. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až předžalobní výzvu, která byla odeslána dne 15.1.2024. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku nutno považovat za třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 18.1.2023. Jelikož pak žalovaný v následující den bezodkladně neplnil, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch a má tak dle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252). Ohledně závěru, že se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu, soud vycházel z počtu a obdobnosti žalob podaných žalobcem u zdejšího soudu shodnou právní zástupkyní.