8 C 221/2024-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit 37 187,27 Kč spolu s úrokem za dobu od 17.2.2024 do 21.5.2024 ve výši 1 803,04 Kč, úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 36 004,27 Kč za dobu od 22.5.2024 do 15.6.2024, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 36 004,27 Kč za dobu od 16.6.2024 až do zaplacení a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 004,27 Kč za dobu od 1.6.2024 až do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 23.3.2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný obdržel bezhotovostně 50 000 Kč, které se zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem 19,99 % ročně a poplatkem 1 000 Kč za poskytnutí v měsíčních splátkách po 2 247 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný řádně uhradil splátky za dobu od 17.4.2023 do 17.2.2024, na splátku splatnou dne 17.3.2024 již uhradil pouze 306 Kč. Jelikož žalovaný své povinnosti řádně neplnil, žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil ke dni 22.5.2024. Dluh pak sestává z neuhrazené jistiny ve výši 36 004,27 Kč, neuhrazeného pojistného ve výši 183 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalobce se před uzavřením dané smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet. Žalobce se nespoléhal jen na tvrzení žalovaného, ale poskytnuté informace ověřuje použitím nezávisle ověřitelných údajů. Žalovaný v rámci úvěrové žádosti předložil výpisy z bankovního účtu, z nichž byl ověřen příjem žalovaného. Následně byly s tímto příjmem porovnány deklarované výdaje žalovaného a údaje o životním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení dle nařízení vlády. Dále pak žalobce učinil dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, kde si ověřil celkové úvěrové zatížení a platební morálku žalované. Mimo úvěrových registrů byl proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.2. V doplnění žaloby ze dne 3.10.2024 žalobce zevrubně popsal proces uzavření smlouvy prostřednictvím internetu a dále opětovně uvedl, že se dostatečně zabýval schopností žalovaného splácet předmětný úvěr, když zejména vyzdvihl údaje zanesené v jeho interním systému (viz odstavec 9. tohoto rozsudku).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.5. Ze smlouvy o úvěru č. 23.3.2023 uzavřené mezi účastníky řízení vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet, jak je shora uvedeno. Ke smlouvě žalobce dále doložil úvěrové podmínky sjednané jako její součást a dále formulář s informacemi o předmětném úvěru. Z potvrzení z interního systému žalobce vyplynulo, že žalovanému byl na email a telefonní číslo zaslán ověřovací kód k podpisu smlouvy. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu žalovaného.6. Dále žalobce doložil předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kde jej s výstraho soudního vymáhání vyzývá k úhradě předmětného dluhu.7. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že na účet č. , č. účtu, bylo dne 23.3.2023 zasláno 50 000 Kč s označením žalovaného.8. Ze seznamu splátek žalobce vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s předmětným úvěrem uhradil celkem 26 026 Kč.9. Z výpisu z interního systému žalobce vyplynulo, že v případě žalovaného bylo uvedeno, že má příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, ., Anonymizováno, ve výši 23 500 Kč, výdaje celkem jsou 15 000 Kč, žalovaný má jedno dítě a bydlí s partnerem. Příjmy domácnosti činí dalších 16 000 Kč, ověřené příjmy žalovaného činí 22 473 Kč. Žalovanému po výpočtu žalobce má zbývat k dispozici 16 478 Kč měsíčně.10. Z úvěrové zprávy CNCB vyplynulo, že žalovaný nedisponuje úvěrovým produktem, v minulosti žádal o tři úvěry.11. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalovaného shora uvedeného čísla za období od 1.12.2022 do 23.3.2023. Z tohoto vyplývá, že disponibilní zůstatek žalovaného na konci tohoto období činí 268 Kč, na počátku daného období pak 322 Kč. Žalovaný v daném období obdržel vždy jednou za měsíc platbu od společnosti , právnická osoba, ., Anonymizováno, , a to ve výši 23 885 Kč, 15 859 Kč (a 6 926 Kč od jiné společnosti s označením „, Anonymizováno, , adresa, “), 23 616 Kč a 22 473 Kč. V každém měsíci také žalovaný uhradil 9 000 Kč s označením „nájemné“ a 1 000 Kč s označením „elektřina“. Žalovaný také rovněž v den obdržení mzdy či v den následující vybral z účtu další hotovost, zůstatek na účtu pak spočíval v řádu desítek či nižších jednotek stovek Kč.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytl 50 000 Kč, žalovaný v dané souvislosti uhradil pouze 26 026 Kč. Žalobce dále disponuje listinami shora specifikovanými, opatřil si výpis z bankovního účtu žalovaného shora specifikovaný a informace o poměrech žalovaného shora specifikované.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona o úvěru ve znění účinném od 29.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce argumentoval tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce deklaroval, že vylustroval žalovaného v interních a externích databázích, což doložil pouze u databáze CNCB. I když žalobce další lustrace nijak nedoložil, tyto by stejně bylo nutno shledat jako nedostatečné, když je nutno zkoumat individuální a konkrétní poměry spotřebitele a alespoň v obecné rovině zjistit bilanci jeho příjmů a výdajů. Skutečnost, že se někdo nenachází v nějakém dlužnickém či bankovním registru apod., je sice jedním ze signálů o jeho případné úvěruschopnosti, ale nemůže sama o sobě zakládat dostatečný závěr o takovém stavu.15. Žalobce si opatřil jediný objektivní důkaz o majetkových poměrech žalovaného, který byl ovšem v rozporu se závěry žalobce. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný dosahoval příjmů kolem 22 000 Kč až 23 000 Kč měsíčně. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného ovšem také vyplynulo, že zůstatky na jeho účtu byly minimální, zdaleka nepostačovaly ke splátkám předmětného úvěru. Bezmála polovinu svých příjmů pak žalovaný vynaložil na bydlení, z daného pohledu se pak nejeví jako pravděpodobné jeho celkové výdaje ve výši 15 000 Kč, zvláště pokud se jedná o osobu s vyživovací povinností. Další příjmy domácnosti nebyly nijak ověřeny ani nijak blíže specifikovány a není tedy zřejmé, zda a jakým způsobem je případně možno je zohledňovat v poměrech žalovaného. Ze samé skutečnosti, že spotřebitel po určitou dobu úvěr splácí, nelze automaticky uzavřít, že úvěruschopnost byla řádně zkoumána. Tato musí být dána vždy v momentě poskytnutí úvěru a poskytovatel úvěru tuto náležitě zjistit. Nelze např. bez dalšího náležitě dovodit, z jakého důvodu byl úvěr po určitou dobu řádn