8 C 268/2024-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení 36 710 Kč spolu s příslušenstvím shora specifikovaným ve výroku rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemkyní dne 25.2.2019 nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, ohledně bytu č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , a to na dobu určitou do 31.5.2019. Následnými osmi dodatky byla doba trvání nájmu smluvně prodloužena až do 31.8.2021. Žalovaná po skončení nájmu byt nevyklidila a užívala nadále, tento byl až dne 24.8.2023 vyklizen prostřednictvím soudního vykonavatele. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy za služby, resp. případné nedoplatky za službách, což řádně a včas nečinila, po urgencích žalobce vyrovnala své dluhy související s předmětným bytem až do data 1.5.2022. Za dobu od 1.5.2022 do 31.8.2023 pak uhradila pouze dne 1.8.2022 částku 4 600 Kč. Dle evidenčního listu z 1.12.2021 činily měsíční platby související s bytem 4 181 Kč ve složení 1 660 Kč nájemné (1 482 Kč za byt a 178 Kč za inventář) a zálohy za služby ve výši 2 521 Kč. Za dobu od 1.5.2022 do 31.12.2022 tedy měla žalovaná žalobci uhradit na nájemném a zálohách 33 448 Kč (8 x 4 181). Od 1.2.2023 činily dle evidenčního listu měsíční platby spojené s předmětným bytem 4 572 Kč ve složení 1 660 Kč nájemné a 2 912 Kč zálohy za služby. Za dobu od 1.1.2023 do 31.8.2023 tedy měla žalovaná uhradit celkem 36 185 Kč (1 x 4 181 Kč za leden 2023 a 7 x 4 572 Kč za zbývající měsíce do konce srpna 2023). Celkem tedy byla žalovaná s ohledem na výše uvedené za dobu od 1.5.2022 do 31.8.2023 uhradit 69 633 Kč. Z těchto žalobce na základě provedených vyúčtování odečetl přeplatky ve výši 8 468 Kč za rok 2021, dále 6 573 Kč za rok 2022 a dále 9 582 Kč za rok 2023. Dále žalobce odečetl úhradu žalované ve výši 4 600 Kč z 1.8.2022 a započetl také zaplacenou jistotu ve výši 3 700 Kč. Dluh tedy odpovídá žalované částce, kterou žalovaná neuhradila i přes zaslání předžalobní výzvy.2. Soud žalobě vyhověl vydáním elektronického platebního rozkazu, proti němuž žalovaná brojila včasným odporem s tím, že s žalobou nesouhlasí. Při jednání soudu žalobce setrval na žalobě. Žalovaná ve věci uvedla, že je pravdou, že předmětný byt v daném období užívala, a že tam vznikl nějaký dluh, nicméně odmítá žalobci cokoliv platit, protože jí žalobce zničil její věci při vyklízení bytu. Žalovaná také žádala o prodloužení nájmu, ale starosta byl na ní sprostý a odmítl to. Žalovaná se dostala do finančních problémů kvůli zdravotnímu stavu, vyklizení pro ni bylo překvapující, bydlela v té době u matky, o kterou pečovala. Po diskuzi mezi stranami a soudcem a po nahlédnutí do listin žalobce žalovaná uvedla, že nerozporuje výši dluhu, ale tento by mohla uhradit maximálně po 1 000 Kč měsíčně, s čímž žalobce souhlasil.3. Soud provedl následující důkazy a z nich učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že žalobce je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 25.2.2019 mezi účastnicemi řízení vyplynulo, že byla uzavřena na dobu do 31.5.2019. Žalobce zde potvrdil, že žalovaná v dané souvislosti složila jistotu ve výši 3 700 Kč. Dle čl. IV. smlouvy se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 1 262 Kč a dále také zálohy za služby dle evidenčního listu, přičemž obojí může žalobce měnit a tuto změnu musí žalované oznámit. Dále žalobce doložil celkem osm dodatků ke zmíněné smlouvě, které uzavřel s žalovanou a jejichž předmětem bylo prodloužení doby nájmu až do 31.8.2021. Dle evidenčního listu platného od 1.1.2020, jehož převzetí dne 14.10.2019 žalovaná stvrdila svým podpisem, činí měsíční úhrady za předmětný byt 5 835 Kč ve složení 1 660 Kč za nájemné a zbývající část činí zálohy za služby. Změnu výše nájemného žalobce oznámil žalované v dopise ze dne 23.7.2019, který dle připojené dodejky převzala dne 13.9.2019. Dle evidenčního listu platného od 1.12.2021, jehož převzetí dne 13.12.2021 žalovaná stvrdila svým podpisem, činí měsíční úhrady za předmětný byt 4 818 Kč ve složení 1 660 Kč za nájemné a zbývající část činí zálohy za služby. Dle evidenčního listu platného od 1.2.2023, který byl dle připojené dodejky doručen žalované dne 23.1.2023, činí měsíční úhrady za předmětný byt 4 572 Kč ve složení 1 660 Kč za nájemné a zbývající část činí zálohy za služby.4. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplynulo, že žalované bylo tímto uloženo vyklidit předmětný byt. Dle usnesení zdejšího soudu č.j. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplynulo, že tímto byl nařízen výkon rozhodnutí shora uvedených rozsudků na vyklizení. Usnesením č.j. , hodnota, ze dne , datum, zdejší soud rozhodl o zničení bezcenných věcí nalezených v předmětném bytě po jeho vyklizení. Dle protokolu ze dne 24.8.2023 byl předmětný byt otevřen za přítomnosti soudního vykonavatele.5. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku adresovanou žalované ohledně úhrady žalované částky, která byla dle připojené dodejky doručena do datové schránky žalované dne 10.8.2024. Dále žalobce doložil upomínky k úhradě 35 530 Kč, resp. 25 513 Kč, v souvislosti s užíváním předmětného bytu, které byly dle připojených dodejek doručeny žalované ve dnech 12.4.2023 a 9.2.2023.6. Dle vyúčtování služeb k předmětnému bytu za rok 2022 činily zálohy o 6 573 Kč více, než reálně spotřebované služby (dle připojené dodejky doručeno do datové schránky žalované dne 26.4.2023). Dle vyúčtování služeb k předmětnému bytu za rok 2023 činily zálohy o 9 583 Kč více, než reálně spotřebované služby (dle připojené dodejky doručeno do datové schránky žalované dne 15.4.2024). Dle vyúčtování služeb k předmětnému bytu za rok 2021 činily zálohy o 20 874 Kč více, než reálně spotřebované služby (dle připojené dodejky doručeno žalované dne 15.4.2022). Dle soupisu plateb k předmětnému bytu vedeného žalobcem bylo žalované dne 7.7.2022 z titulu přeplatku na službách za rok 2022 uhrazeno 12 406 Kč.7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná užívala předmětný byt v období od 1.5.2022 do 31.8.2023 bez právního důvodu, když v době od 25.2.2019 do 31.8.2021 jej užívala na základě nájemní smlouvy a jejích dodatků, jak jsou shora specifikovány. Žalobce doručil žalované shora specifikované evidenční listy a oznámení o změně nájemného. Dále žalobce také doručil žalované vyúčtování služeb za roky 2021 až 2023, když spotřebované služby odpovídaly shora uvedeným částkám. Žalovaná za užívání předmětného bytu v době od 1.5.2022 a dále uhradila pouze 4 600 Kč, při podpisu smlouvy složila jistotu ve výši 3 700 Kč.8. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni sjednané nájemné, zálohy a nedoplatky za služby, jak je shora uvedeno, když tato její povinnost nepramení jen z uzavřené smlouvy, ale také z občanského zákoníku (§ 2217 odst. 1, § 2251). Po skončení sjednané doby nájmu, kdy předmětný byt nadále užívala, resp. nevyk