8 C 272/2024-40 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 11 550,57 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 587,05 Kč od 3.1.2023 do 13.4.2023, z částky 7 481 Kč od 14.4.2023 do zaplacení, z částky 907,50 Kč od 29.8.2023 do zaplacení a z částky 2 442,07 Kč od 29.8.2023 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa , adresa, , , adresa, , přičemž žalovaná se zavázala hradit řádně a včas sjednané zálohy jakož i výslednou cenu za dodanou elektřinu. Takto žalobce vystavil žalované za elektřinu odebranou v době od 14.12.2021 do 13.12.2022 fakturu na nedoplatek 8 587,05 Kč splatnou dne 2.1.2023, na níž žalovaná uhradila dne 13.4.2023 částku 1 106,05 Kč, zbývá tedy uhradit 7 481 Kč. Dále žalobce fakturou splatnou dne 28.8.2023 vyúčtoval žalované 907,50 Kč jako poplatek za odpojení elektřiny. Dále žalobce fakturoval žalované za odběr elektřiny v době od 14.12.2022 do 9.8.2023 částku 2 442,07 Kč splatnou dne 28.8.2023, na níž žalovaná neuhradila ničeho. Dále žalobce požaduje zaplacení poplatku 240 Kč za každou ze tří upomínek zaslaných žalované.Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila, soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16.11.2021 včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, které byly její nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu a závazek žalované za tuto uhradit kupní cenu. Ze sekce „Poplatky“ obchodních podmínek vyplynulo, že poplatek za doporučenou upomínku činí 240 Kč. Dále žalobce doložil tři upomínky adresované žalované k úhradě nedoplatků souvisejících s odběrem elektřiny, obě bez dokladu jejich doručení či odeslání. Žalobce dále předložil tři faktury, které jsou již specifikovány podrobně shora. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby dne 22.4.2024.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa na základě smlouvy o odběru mezi těmito subjekty uzavřené. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystavené faktuře shora specifikované. V obchodních podmínkách sjednaných jako součást předmětné smlouvy byla sjednána poplatková povinnost žalované shora specifikovaná. Dne 22.4.2024 žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku.Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli beze zbytku. Žalovaná na základě smlouvy o dodávce elektřiny neuhradila kupní cenu za elektřinu dodanou žalobcem (§ 50 energetického zákona). Žalovaná ve věci netvrdila, že by dané komodity v dané ceně (8 587,05 Kč, resp. 7 481 Kč a 2 442,07 Kč) v daném odběrném místě odebrány nebyly. Jelikož žalovaná nesplnila dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaná tak měla plnit bez zbytečného odkladu, kdy byla žalobcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V případě faktury na 8 587,05 Kč soud vzal v potaz, že na tuto bylo částečně plněno a dostala se tak v době stanovené splatnosti do sféry dispozice žalované. Žalobce však neprokázal, že žalovanou vyzval ke splnění dluhu z faktury na 2442,07 Kč, když předložil pouze vystavenou fakturu se jménem a adresou žalované, resp. upomínky. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalované výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 22.4.2024. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 25.4.2024. Jelikož pak žalovaná následující den bezodkladně neplnila, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktury výše specifikované. Co se týče poplatků za upomínky, žalobce nijak neprokázal, že by upomínky žalované odeslal (ač je měl dle obchodních podmínek zasílat doporučeně a nic mu tedy nebránilo si uschovat od těchto potvrzení o odeslání). Rovněž pak žalobce nijak nedoložil, že by si s žalovanou sjednal jakoukoliv další poplatkovou povinnosti tedy i povinnost hradit poplatek 907,50 Kč za přerušení dodávky. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnost doplnit důkazy a v případě odpojení elektřiny i tvrzení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, který zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 9 923,07 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 12 225,37 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 1 627,50 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 2 031,97 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 14 257,34 Kč tak představuje úspěch žalobce 86 %, úspěch žalované 14 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 72 % svých nákladů, z částky 2 252 Kč tedy ve výši 1 622 Kč.