9 C 359/2019 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 28. 2. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši 15 711 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 14.7.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se tak zavázal krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši 8 561 Kč skládající se z úroku ve výši 1 770 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků ve výši 18 561 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2017. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. S ohledem na tuto skutečnost tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dne 22. 1. 20217 právo na uhrazení celé zbývající doposud neuhrazené části celkové dlužné částky, která představovala jistinu ve výši 8 924,42 Kč a poplatek ve výši 6 846,58 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 14. 6. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Žalovaný byl rovněž upomenut k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.2. Podáním ze dne 8.7.2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Soud v souladu s ust. § 96 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Žalobkyně na výzvu soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti reagovala vyjádřením ze dne 8.7.2024, kdy uvedla, že má za to, že právní předchůdce žalobkyně naplnil zákonnou povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného, a to především na základě vyhodnocení údajů a informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zj. že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník chemické výroby ve společnosti , Anonymizováno, , jeho měsíční příjem činil 11 417 Kč, jiný čistý příjem 700 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, kdy soud konstatuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli. Žalovaný na zápůjčku uhradil 5 580 Kč.6. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 7. 2016 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 18 501 Kč splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 310 Kč, poslední splátka ve výši 271 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek za její osobou, a to ze smlouvy o zápůjčce , tel. číslo, včetně příslušenství této pohledávky, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 13. 7. 2018 bylo zjištěno, že oznámení bylo žalovanému odesláno.9. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2019 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 20 775,87 Kč, a to nejpozději do 23. 1. 2019. Z podacího lístku ze dne 17. 1. 2019 bylo zjištěno, že upomínka byla žalovanému odeslána.10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne 14. 6. 2016 uzavřela smlouvu o zápůjčce, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 310 Kč, poslední splátka ve výši 271 Kč). Žalovanému byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že se v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného se tohoto dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace pak měly být zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Žalovaný na výše uvedený úvěr uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 5 580 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným, včetně jejího příslušenství, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 13. 7. 2018. Žalobkyně žalovanému vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, na kterou žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.13. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 1958 odst. 1, 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.17. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru