8 C 110/2025-103 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 65 858,80 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 49 294 Kč za dobu od 19. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se smluvním úrokem ve výši 83,56 % ročně z částky 38 419,76 Kč za dobu od 19. 7. 2024 do 11. 8. 2024 ve výši 2 042,88 Kč a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 38 419,76 Kč za dobu od 12. 8. 2024 až do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovaným jako klientem dne 12. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr 40 000 Kč, když předtím po důkladném zkoumání prověřil jeho schopnost úvěr splácet. Učinil tak na základě podkladů a sdělení získaných od žalovaného a šetřením v registrech SOLUS a NRKI. Na základě tohoto šetření a provedení interního matematického modelu bylo shledáno, že úvěr je možno žalovanému poskytnout. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v 48 měsíčních splátkách po 2 900 Kč. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas (uhradil z daného titulu pouze 29 000 Kč), došlo v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 17. 7. 2024 k zesplatnění dluhu jako celku. K tomuto dni činila dlužná tzv. nová jistina představující součet jistiny a přirostlých úroků 46 397,92 Kč. Dále žalobce rovněž požaduje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, a to ze zmíněné částky do data vyhotovení žaloby ve výši 16 564,80 Kč. Mezi stranami byla dále sjednána povinnost hradit náklady vymáhání pro případ prodlení se splátkou delším než 15 dnů, takto žalobce nárokuje 1 400 Kč (smluvní pokuta byla sjednána ve výši 200 Kč za každé prodlení) a dále 1 497 Kč jako smluvní pokutu sjednanou za prodlení se splátkou delším než 30 dnů v jednotlivé výši 499 Kč.2. V podání ze dne 10. 9. 2025 žalobce k výzvě soudu obsáhle doplnil následující. Žalobce zevrubně zopakoval tvrzení žalobní ohledně provedených šetření v registrech, z výpisů z bankovního účtu žalovaného vyplynul jeho příjem a výdaje, bylo též zohledněno životní minimum. Žalobce též zkontroloval zaměstnavatele žalovaného a identitu žalovaného. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy a není proti němu vedeno exekuční řízení. Žalobce nemá objektivní možnost si informace o výdajích sdělených klientem ověřit. Je tedy zřejmé, že žalobce dostál své povinnosti vyplývající ze zákona, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Povinnost věřitele stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru nelze vykládat extenzivně. Žalobce při uzavření smlouvy vycházel přirozeně z toho, že dlužník měl v úmyslu svůj závazek splnit a že z toho důvodu pamatuje i na případy, kdy by se jeho ekonomická situace zhoršila a plnění závazků ze smlouvy by ta bylo ztíženo či ohroženo. Žalovaný je osobou svéprávnou, byl seznámen s podmínkami, za nichž se úvěr poskytuje, věděl (vědět mohl a měl), kolik činí měsíční splátka, kolik jich bude a kolik se zavazuje žalobci vrátit celkem. Nelze klást k tíži žalobce případné lehkomyslné chování žalovaného. Dále žalobce odkázal na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, kde tento uzavřel, že „soudy měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Respektive, zda je reálné splacení dluhu“, což bylo v tomto případě nepochybně prokázáno. Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. 4 Tdo 238/2019 ze dne 20. 3. 2019 také shledal, že nelze po poskytovatelích úvěrů požadovat stoprocentní míru obezřetnosti, nýbrž míru přiměřenou s tím, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěr při své žádosti a že uvedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti.3. Žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v jeho nepřítomnosti s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Při jednání soudu dne 10. 10. 2025 žalobce setrval na žalobě. Žalobce po poučení soudem dle §118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., nechť s výstrahou neúspěchu ve věci doplní tvrzení a důkazy ohledně hlubšího zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť dosud předložené důkazy k pozitivnímu závěru o dostatečném zkoumání nesvědčí, již ničeho nedoplnil, závěrem navrhl žalobě vyhovět s odkazem na dosud uvedená vyjádření a předložené důkazy.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 12. 6. 2023 (ve znění dodatku ze stejného dne a přihlášky k pojištění taktéž ze stejného dne) vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalobce, a to ve výši 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit, jak je shora uvedeno. Z předsmluvního formuláře a prohlášení klienta ze stejného dne vyplynulo, že tímto žalovaný obdržel zde uvedené informace o poskytovaném úvěru a o sjednaném pojištění, a že veškeré údaje uvedené z jeho strany ve smlouvě jsou pravdivé. Listiny neobsahují fyzický podpis žalovaného, žalobce k těmto doložil výpisy ze svého interního systému svědčící o zaslání verifikační platby a SMS.5. Z dokladu z elektronického bankovnictví žalobce bylo zjištěno, že na bankovní účet uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě bylo v den jejího uzavření odesláno 40 000 Kč.6. Z výpisu z registru SOLUS vyplynulo, že žalovaný tímto registrem neprochází. Z tabulky hodnocení klienta NKRI vyplynulo, že žalovaný nemá dluhy po splatnosti, celkem dluží částku 1 060 398 Kč. Dále žalobce doložil kopii občanského průkazu žalovaného.7. Z oznámení ze dne 12. 6. 2023 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalovanému, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě shora. Z výzev k zaplacení ze dnů 17. 7. 2024, 13. 2. 2024, 13. 6. 2024 a 15. 7. 2024, že tyto adresoval žalobce žalovanému v souvislosti s upomínáním s platebními povinnostmi z předmětné úvěrové smlouvy.8. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplynulo následující. V období března 2023 činil počáteční zůstatek na účtu 7 424,20 Kč, konečný pak -31 998,08 Kč. Žalovaný obdržel mzdu od společnosti , právnická osoba, . ve výši 31 311 Kč. Zároveň čerpal několik nebankovních úvěrů ve výši 30 000 Kč, 4 000 Kč, 1 200 Kč, 20 000 Kč, 14 000 Kč a 4 000 Kč. Žalovaný také odeslal několik desítek drobných plateb adresátovi „sazka.cz“ v celkové výši 97 347 Kč, od tohoto adresáta obdržel v jedné platbě 4 000 Kč. V období dubna 2023 činil počáteční zůstatek -31 998,08 Kč, konečný pak – 8 493,13 Kč. Žalovaný obdržel mzdu 39 196 Kč, dále čerpal úvěry ve výši 3 000 Kč, 983 Kč, 16 000 Kč, 30 000 Kč, 20 000 Kč a 13 000 Kč. Od adresáta , právnická osoba, . obdržel ve třech platbách celkem 41 000 Kč. Žalovaný také opět učinil několik desítek plateb adresátovi „sazka.cz“, a to v celkovém objemu 74 110 Kč. V období února 2023 činil počáteční zůstatek -8 221,39 Kč, konečný pak 7 424,20 Kč. Žalovaný obdržel mzdu 68 338 Kč, dále čerpal úvěry ve výši 1 490 Kč a 30 000 Kč. Od adresáta , právnická osoba, . obdržel v několika platbách celkem 87 000 Kč. Žalovaný také opět učinil několik desítek plateb adresátovi „sazka.cz“, a to v celkovém objemu 116 095 Kč. V období května 2023 činil počáteční zůstatek -8 493,13 Kč, konečný pak 1 399,94 Kč. Žalovaný obdržel mzdu 35 864 Kč, dále čerpal úvěry ve výši 6 000 Kč, 5 000 Kč, 3 000 Kč, 4 500 Kč, 6 500 Kč, 550,38 Kč, 1 045 Kč, 743,18 Kč, 1 650 Kč, 10 000 Kč, 5 920 Kč a 9 470 Kč. Žalovaný také opět učinil několik desítek plateb adresátovi „sazka.cz“, a to v celkovém objemu 67 759 Kč.9. Z předžalobní výzvy vyplynulo, že tuto adresovala právní zástupkyně žalobce žalovanému a vyzvala jej k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato výzva žalovanému před podáním žaloby odeslána.10. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného ČNB vyplynulo, že žalobce je v tomto registru evidován.11. Dále žalobce předložil svou interní metodiku ohledně podpisu smluv na dálku.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 40 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil částku shora uvedenou. Žalobce se při uzavírání předmětné smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr, když si opatřil výpis z účtu shora specifikovaný a provedl šetření v registru SOLUS a provedl hodnocení v registru NKRI. Žalobce doručil, resp. odeslal, žalovanému předžalobní výzvu.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úv