8 C 125/2025-81 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 17 983,38 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 4. 2022, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu , IČO, smlouvě byl sjednán úvěr 38 184 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Podmínky smlouvy žalovaný řádně neplnil, proto , Anonymizováno, od smlouvy odstoupil s účinností ke dni 30. 11. 2023. Dlužná částka pak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 17 341,98 Kč a poplatky ve výši 641,40 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , na základě smlouvy ze dne 1. 11. 2023, když tato následně předmětnou pohledávku postoupila žalobci na základě smlouvy ze dne 23. 10. 2024.2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet předmětný úvěr, uvedl, že poměry žalovaného byly zjišťovány při uzavírání předmětné smlouvy, kdy žalovaný prohlásil relevantní skutečnosti v žádosti o úvěr. Zde uvedl, že výše jeho příjmů činí 23 000 Kč měsíčně ze mzdy, je svobodný, celkové výdaje domácnosti byly oceněny na 7 500 Kč měsíčně. Žalovaný nemá vyživovací povinnost a žije v nájmu. , Anonymizováno, také prověřil žalovaného v registrech SOLUS a NRKI/BRKI, zohlednil i minimální disponibilní příjem. Dále pak žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského soud v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující listiny fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto listiny byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdili svým podpisem. V dalším doplnění žalobce především rozsáhle obhajoval možnost užití statistických a matematických modelů při zkoumání úvěruschopnosti.3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.4. Žalobce při jednání soudu setrval na žalobě, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Závěrem žalobce navrhl žalobě vyhovět.5. Ze smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, a žalovaným dne 6. 4. 2022 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany , Anonymizováno, ve výši 38 184 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem. Ve smlouvě je vyplněno, že žalovaný má příjem 23 000 Kč ze zaměstnání, je svobodný, bydlí v nájmu, náklady domácnosti činí 7 500 Kč, žalovaný nemá finanční závazky. Žalovaný má 4 – 6 let bankovní účet. Ke smlouvě žalobce dále doložil produktové a všeobecné obchodní podmínky a sazebník, které byly sjednány jako jejich součást. Z dopisu , Anonymizováno, adresovaného žalovanému ze dne 27. 10. 2023 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce tímto odstoupil od shora uvedené úvěrové smlouvy z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že žalovaný v dané souvislosti čerpal 38 184 Kč, uhradil 30 954 Kč.6. Z listiny označené jako protokol o prověření úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že zde , právnická osoba, . shrnula úkony, které měl její právní předchůdce vykonat ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Takto měly být zjištěny příjmy a výdaje ve výši shora uvedené, které měl uvést sám žalovaný. Výdaje ve výši 7 500 Kč odpovídaly statistickému modelu, který poskytovatel využil. Žádné stávající úvěry žalovaného zjištěny nebyly, splátky úvěru předmětného činily 2 061 Kč měsíčně, v součtu se zjištěnými výdaji tedy žalovanému zbývalo k volnému užití 20 939 Kč.7. Z oznámení ze dne 26.2.2021 vyplynulo, že , Anonymizováno, oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 26.2.2021. Z oznámení ze dne 25. 11. 2024 vyplynulo, že , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 25. 11. 2024. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 25. 3. 2025 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána před podáním žaloby, Anonymizováno8. Z notářského zápisu č. NZ 369/2023 sepsaným dne 1. 11. 2023 notářem , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že došlo k postoupení pohledávek z úvěrů ze strany , Anonymizováno, na , právnická osoba, ., a to včetně předmětného úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 10. 2024 mezi žalobcem a , právnická osoba, . bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným.9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: , Anonymizováno, s žalovaným uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 38 184 Kč, v této souvislosti žalovaný uhradil 30 954 Kč. , Anonymizováno, se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který byl zaznamenán v úvěrové smlouvě, kde žalovaný vyplnil údaje o svých příjmech a výdajích, jak je shora uvedeno. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP ve znění účinném do 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná je z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.12. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku poskytnutou spotřebiteli. Žalobce pak opakovaně argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o SP), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. , Anonymizováno, sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je dále zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.13. Fakticky žalobce doložení listin prokazujících doložení příjmu či výdajů nijak neprokázal. Odkaz na závěry Krajského soudu v , adresa, však není přiléhavý, neboť z předmětné listiny zároveň nevyplývá, že by žalovaný nějaké listiny v dané souvislosti předkládal. Je tedy zřejmé, že nebylo nijak prokázáno, že by k alespoň elementárnímu ověření majetkové sféry žalovaného, tedy jeho příjmů a výdajů, skutečně došlo. Posk