8 C 238/2025-50 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 17 230,08 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 440,10 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, z částky 907,50 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, z částky 4 473,53 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení a z částky 448,95 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne 14. 10. 2021 uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa , adresa, , přičemž žalovaná se zavázala hradit řádně a včas sjednanou cenu za dodanou elektřinu. Takto žalobce vystavil žalované za elektřinu odebranou v době od 12. 3. 2024 do 11. 9. 2024 fakturu na nedoplatek 10 440,10 Kč splatnou dne 30. 9 2024, na níž žalovaná ničeho neuhradila. Součástí faktury je též poplatek v celkové výši 480 Kč za dvě odeslané upomínky a dále byla vystavena faktura se stejnou splatností na 907,50 Kč představujících poplatek za odpojení elektřiny vykonané dne 13. 9. 2024. Dále žalobce vystavil žalované za plyn odebraný v době od 2. 8. 2023 do 20. 8. 2024 fakturu na 4 473,53 Kč splatnou dne 5. 9. 2024 a za období od 21. 8. 2024 do 16. 9. 2024 fakturu na 448,95 Kč splatnou dne 9. 10. 2024, na něž žalovaná ničeho neuhradila. Součástí fakturovaných částek je i v tomto případě částka 480 Kč za dvě odeslané upomínky. Žalovaná dluh nevyrovnala i přes zaslání předžalobní upomínky.Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora a převzala osobně na adrese odběrného místa), k jednání soudu bez omluvy nedostavila, soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvou o sdružených službách dodávek plynu, oběma ze dne 14. 10. 2021, a to včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku, které byly jejich nedílnou součástí, uzavřenou mezi účastníky řízení ohledně výše uvedeného odběrného místa. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce dodávat na výše uvedené odběrné místo elektřinu, resp. plyn, a závazek žalované za tyto uhradit kupní cenu. Ze sekce „Poplatky“ obchodních podmínek vyplynulo, že poplatek za doporučenou upomínku činí 240 Kč. Žalobce rovněž předložil čtyři faktury, které jsou již specifikovány podrobně shora v žalobních tvrzeních. Dále žalobce doložil čtyři upomínky adresované žalované k úhradě nedoplatků souvisejících s odběrem elektřiny a plynu, všechny bez dokladu jejich doručení či odeslání. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby dne 28. 5. 2025.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce dodával žalované elektřinu a plyn do výše uvedeného odběrného místa na základě smluv o odběru mezi těmito subjekty uzavřených. Žalovaná neuhradila za dodané komodity kupní cenu odpovídající vystavené faktuře shora specifikované. V obchodních podmínkách sjednaných jako součást předmětné smlouvy byla sjednána poplatková povinnost žalované shora specifikovaná. Dne 28. 5. 2025 žalobce odeslal žalované předžalobní upomínku.Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – dále jen „Zákon“ - se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 72 odst. 1 věta první Zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli beze zbytku. Žalovaná na základě smlouvy o dodávce elektřiny a smlouvy o dodávce plynu neuhradila kupní cenu za elektřinu a plyn dodané žalobcem (§ 50 a § 72 Zákona). Žalovaná ve věci netvrdila, že by dané komodity v dané ceně (10 440,10 Kč, 4 473,53 Kč a 448,95 Kč) v daném odběrném místě odebrány nebyly. Jelikož žalovaná nesplnila dluh řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaná tak měla plnit bez zbytečného odkladu, kdy byla žalobcem požádána (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalované výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až upomínku předžalobní odeslanou dne 28. 5. 2025. Tuto je pak třeba s odkazem na § 573 občanského zákoníku mít za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 2. 6. 2025. Jelikož pak žalovaná následující den bezodkladně neplnila, je od dalšího následujícího dne v prodlení s plněním dluhu a žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení, které soud žalobci přiřkl od tohoto data v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti faktur výše specifikovaných. Co se týče poplatků za upomínky, žalobce nijak neprokázal, že by upomínky žalované odeslal (ač je měl dle obchodních podmínek zasílat doporučeně a nic mu tedy nebránilo si uschovat od těchto potvrzení o odeslání). Rovněž pak žalobce nijak nedoložil, že by si s žalovanou sjednal jakoukoliv další poplatkovou povinnost, tedy i povinnost hradit poplatek 907,50 Kč za přerušení dodávky. Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být poučen o nutnost doplnit důkazy a v případě odpojení elektřiny i tvrzení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobu v části zamítl, jak je výše uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, který zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 615 Kč (800 + 1 500 + 315). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 15 362,58 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 16 246,45 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 1 867,50 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 3 412,45 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 19 658,90 Kč tak představuje úspěch žalobce 83 %, úspěch žalované 17 %. Při odečt