Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 27 804,48 Kč z titulu dlužných plateb za dodanou elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese , adresa, , v období od 3. 11. 2023 do 10. 9. 2024, podle faktury ze dne 12. 9. 2024 na částku 18 449,61 Kč, var. symbol , var. symbol, , se splatností 26. 9. 2024 a za období od 11. 9. 2024 do 2. 7. 2025, podle faktury ze dne 14. 7. 2025 na částku 9 424,87 Kč, var. symbol , var. symbol, , se splatností 28. 7. 2025, obě vystavené na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č., hodnota, , ze dne , datum, uzavřené mezí žalobkyní a žalovaným. Dopisem ze dne 6. 3. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, který do dne podání žaloby neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již ve svém žalobním návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Ze žalobkyní předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění:4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě, které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu.5. Z faktury ze odebranou elektřinu soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému dne 12. 9. 2024 fakturu, variabilní symbol , var. symbol, , za období od 3. 11. 2023 do 10. 9. 2024 na částku 18 449,61 Kč, se splatností 26. 9. 2024, kde vyúčtovala žalovanému odebranou elektřinu ve výši 3631 kWh.6. Z faktury ze odebranou elektřinu soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému dne 14. 7. 2025 fakturu, variabilní symbol , var. symbol, , za období od 11. 9. 2024 do 2. 7. 2025, na částku 9 424,87 Kč, se splatností 28. 7. 2025, kde vyúčtovala žalovanému odebranou elektřinu ve výši 2 624 kWh.7. Z upomínky ze dne 12. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení částky ve výši 21 069,61 Kč do 26. 5. 2025.8. Z listiny ze dne 6. 3. 2026 soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku a vyzvala ho k úhradě dluhu ve výši 31 784,40 Kč, do 13. 3. 2026, žalovaný však dluh neuhradil.Na základě předložených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:9. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě, které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Fakturou ze odebranou elektřinu bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila žalovanému dne 12. 9. 2024 fakturu, variabilní symbol , var. symbol, za období od 3. 11. 2023 do 10. 9. 2024 na částku 18 449,61 Kč, se splatností 26. 9. 2024 kde vyúčtovala žalovanému odebranou elektřinu ve výši 3631 kWh. Fakturou ze odebranou elektřinu bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila žalovanému dne 14. 7. 2025 fakturu, variabilní symbol , var. symbol, za období od 11. 9. 2024 do 2. 7. 2025 na částku 9 424,87 Kč, se splatností 28. 7. 2025 kde vyúčtovala žalovanému odebranou elektřinu ve výši 2624 kWh. Upomínkou ze dne 12. 5. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení 21 069,61 Kč do 26. 5. 2025. Z listiny ze dne 6. 3. 2026 bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku a vyzvala ho k úhradě dluhu ve výši 31 784,40 Kč, do 13. 3. 2026, žalovaný však dluh neuhradil.10. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Přestože žalobkyně postupovala v souladu se svým závazkem ve smlouvě, když žalovanému dodala do odběrného místa elektřinu, žalovaný za odebranou elektřinu nezaplatil. Z uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, i co do úroku z prodlení, žalobkyní požadovaných v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 928 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 113 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 804,48 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupkyni žalobkyně.16. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.