30 C 340/2025-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 27. 10. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 21. 2. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč. Smlouva o úvěru byla se žalovaným sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, na čemž se smluvní strany dohodly a žalovaný s tím souhlasil. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 1 514 Kč, přičemž splátkový kalendář nedodržel a ocitl se se splátkou splatnou dne 15.6.2025 v prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemnou upomínkou ze dne 20. 6. 2025 k úhradě dlužné částky, ale žalovaný ani po zaslání druhé písemné upomínky ze dne 5. 7. 2025 ničeho nezaplatil. Z tohoto důvodu žalobkyně úvěr ke dni 21. 9. 2025 zesplatnila. Žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši 28 239,24 Kč, která představovala zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 1 809,08 Kč, vypočtený jako 23,86 % sjednaného smluvního úroku ve smlouvě o úvěru z částky 28 239,24 Kč, tj. zbývající výše jistiny ke dni zesplatnění od 16. 6. 2025 tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky do 21. 9. 2025, tj. den odeslání zesplatnění a výzvy k úhradě, dále náklady na upomínku v celkové výši 1 000 Kč za první a druhou písemnou upomínku, a to v souladu s článkem V odst. 5.4 smlouvy o úvěru, včetně zákonného úroku z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů řízení. Dne 21. 9. 2025 byla žalovanému rovněž odeslána předžalobní výzva, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne 15. 6. 2025 a byl vyzván k úhradě dlužné částky, včetně příslušenství.2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že dlužnou částku uznal, co do důvodu i výše.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , ve které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v celkové výši 35 000 Kč, který bude poskytnut ve splátkách, a to v částce 14 648 Kč, která měla být vyplacena na účet spotřebitele č.ú.: , č. účtu, v částce 13 352 Kč, který měl být na žádost spotřebitele vyplacen ve prospěch věřitele , právnická osoba, za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 11. 2019 a činí celkem 13 352 Kč. Částka 7 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8 smlouvy. Ze strany žalovaného měl být úvěr sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a celková částka spotřebitelského úvěru měla být splatná ke dni 15. 2. 2029 částkou ve výši 66 096 Kč, přičemž k zaplacení úvěru byly sjednány měsíční splátky ve výši 1 514 Kč a žalovaný se zavázal, že zřídí ve prospěch poskytovatele úvěru inkaso ke svému bankovnímu účtu na částku 1 514 Kč, která představovala výši měsíční splátky a výši případných nákladů na doplňkovou službu, pokud byla doplňková služba sjednána.4. Z přílohy číslo 1 shora uvedené smlouvy o úvěru nazvané ,,Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u , právnická osoba, ., s měsíčním příjmem ve výši 22 551 Kč. Jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně, sázky 4 046 Kč.5. Z přílohy číslo 1 shora uvedené smlouvy o úvěru nazvané ,,Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ soud zjistil, že žalovaný byl lustrován Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v Databázi odcizených dokladů s výsledkem ,,Bez záznamu.“ V rámci registru platebních informací REPI byla zjištěna informace, že žalovaný je středně rizikový klient.6. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že úvěr byl rozpočítán na 72 splátek po 1 514 Kč, přičemž splátka, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení byla splatná dne 15. 6. 2025 a jednalo se o v pořadí o 28. splátku.7. Z potvrzení , právnická osoba, bylo zjištěno že dne 23. 2. 2023 došlo k platbě převodem uvnitř banky, a to částkou ve výši 13 352 Kč.8. Z potvrzení , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 23. 2. 2023 došlo k platbě z čísla účtu , č. účtu, na účet číslo , č. účtu, ve výši 14 648 Kč.9. Z 1. upomínky ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně kontrolou evidence plateb zjistila, že splátka úvěru v celkové výši 2 014 Kč ( 1 514 Kč +500 Kč) se splatností 15. 6. 2025 nebyla dosud uhrazena. Žalobkyně požádala žalovaného o uhrazení dlužné platby na účet ve výzvě uvedený.10. Z 2. upomínky ze dne 5. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně kontrolou evidence plateb zjistila, že splátka úvěru v celkové výši 2 514 Kč se splatností 15. 6. 2025 nebyla dosud uhrazena. Žalobkyně požádala žalovaného o úhradu dlužné částky na účet ve výzvě uvedený.11. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 9. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 36 708,32 Kč nejpozději do 5. 10. 2025 prostřednictvím zobrazené ho QR kódu.12. Na základě shora zjištěných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný obdržel dne 23. 2. 2023 na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. , hodnota, od žalobkyně 35 000 Kč, přičemž částka ve výši 13 352 Kč byla určena ke splacení úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 11. 2019 a částka ve výši 14 648 Kč byla poukazována poukázána na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Z této částky měla být částka 7 000 Kč započítána na náklady poskytovatele. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, ., nicméně neuvedl, zda na dobu určitou nebo neurčitou, a rovněž uvedl, že jeho měsíční příjem činí 22 551 Kč, z nichž platil náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně a měsíčně prosázel 4 046 Kč. Jiné náklady neuvedl, neuvedl, proč jsou náklady na bydlení v roce 2023 tak nízké, zda se jednalo pouze o tzv. inkaso za energie nebo, zda se jedná o nájemné, popřípadě jeho část. Neuvedl, zda má vyživovací povinnost k dalším osobám ani jaké má vzdělání. Databází REPI byl vyhodnocen jako středně rizikový klient.13. Podle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.14. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.).15. Podle § 99 odst. 2 věty první o.s.ř. rozhodne soud o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.16. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.17. Jak vyplývá z § 99 o.s.ř., lze schválit smír, připouští-li to povaha věci. Povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Při rozhodování o schválení smíru je pak soud povinen zkoumat, zda smír není v rozporu s právními předpisy.18. V projednávaném případě jsou účastníci, pokud uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), v typickém dvoustranném poměru a mohou své vztahy upravit dispozitivními úkony, avšak s limity stanovenými zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Ten mimo jiné ukládá věřiteli před uzavřením smlouvy řadu povinností, jejichž nesplnění má za následek absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, zejména pak s odbornou péčí posoudit schopnost budoucího úvěrovaného poskytovaný úvěr splácet. Jak vyplývá z obsahu spisu (předložené úvěrové smlouvy) žalobkyně počítala s příjmy žalovaného ve výši 22 551 Kč, a měsíční splátka měla činit 4,33 % z dlužné částky. Žalobkyně podle názoru soudu vycházela z nedostatečných informací a dokladů k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a vzhledem k tomu, že se k jednání soudu nedostavil an jeden z účastníků nebylo možné tyti informace na místě na základě poučení soudu ani doplnit. Uznat závazek, který byl uzavřen v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. (§ 86 a §87 ) by žalovanému v jeho situaci přitížilo daleko více než kdyby soud prováděl řádné dokazování, což v daném případě i učinil.19. Uznání nabídnuté žalovaným tak soud posuzoval optikou toho, zda by uzavíraný smír v situaci, v níž se žalovaný nacházel, bylo možné považovat za rozporný s právními předpisy a dospěl k závěru, že tomu tak může být, pokud se jedná o citovaný § 6 o. z. (zásada poctivosti).20. Žalovaný od žalobkyně obdržel peněžní prostředky ve výši celkem 35 000 Kč, přičemž, jak vyplývá z obsahu spisu a žalobních tvrzení žalovaný