8 C 233/2025-42 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovaným zaplatit výše uvedenou částku s výše specifikovaným příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že je vlastníkem bytu č. , hodnota, v domě č.p. , adresa, (dále jen „předmětný byt“). Žalovaní byli na základě uzavřené smlouvy a jejího dodatku nájemci předmětného bytu od 23. 11. 2022 do 23. 11. 2024. Žalovaní byli povinni hradit nájemné dle evidenčního listu vystaveného žalobcem, od prosince 2023 byli povinni hradit nájemné ve výši 3 860 Kč měsíčně, od března 2024 pak nájemné ve výši 4 051 Kč měsíčně, splatné vždy k poslednímu dni v měsíci. Žalovaní své platební povinnosti řádně neplnili, takto neuhradili nájemné za měsíc únor 2024 (3 860 Kč), nájemné za měsíce červen, srpen a září 2024 (4 051 Kč za každý měsíc) a část nájemného za měsíc říjen 2024 ve výši 1 960 Kč. Celkem tedy na nájemném neuhradili 17 922 Kč. Žalovaní byli dále povinni hradit zálohy za služby a případné nedoplatky za tyto služby, dle vyúčtování služeb za rok 2024 žalovaným vznikl nedoplatek na službách ve výši 43 517 Kč, který byl splatný dne 31. 7. 2025. Žalovaní na shora uvedené dluhy nic neuhradili i přes upomínání ze strany žalobce.Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaní se k jednání soudu, ač řádně a včas předvoláni, bez omluvy nedostavili. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaní se ve věci nijak nevyjádřili.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že předmětný byt je ve vlastnictví žalobce. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 11. 2022 vyplynulo, že tuto uzavřel žalobce s žalovanými jako nájemci ohledně nájmu předmětného bytu. Nájem byl sjednán na dobu od 24. 11. 2022 do 23. 11. 2023, přičemž žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 53,04 Kč měsíčně za každý 1 m2 bytu, jehož podlahová plocha byla ve smlouvě stanovena na 69,50 m2, a to vždy k poslednímu dni v měsíci. Ve smlouvě bylo ujednáno (čl. II), že žalovaní jsou rovněž povinni hradit měsíční zálohy za služby a případné nedoplatky s tím, že tyto včetně nájemného vyplývají z evidenčního listu žalobce, přičemž tento je oprávněn nájemné upravovat o míru inflace. V dodatku ze dne 27. 11. 2023 si strany sjednaly trvání smlouvy do 23. 11. 2024. Z evidenčního listu ze dne 16. 2. 2024 vyplynulo, že nájemné od března 2024 činí 4 051 Kč měsíčně. Dle připojených dodejek byl tento evidenční list ve sféře dispozice žalovaných 20. 2. 2024, resp. 21. 2. 2024. Z evidenčního listu ze dne 21. 11. 2023 vyplynulo, že nájemné od prosince 2023 činí 3 860 Kč měsíčně. Dle připojených dodejek byl tento evidenční list ve sféře dispozice žalovaných 20. 2. 2024, resp. 21. 2. 2024. Ze specifikace dluhu vyplynulo, že dluh žalovaný související s nájmem předmětného bytu odpovídá svým složením a výší žalobním tvrzením. Dále žalobce doložil předžalobní upomínky adresované oběma žalovaným, které byly dle připojených dodejek ve sféře dispozice žalovaných před podáním žaloby v této věci. Z vyúčtování služeb za rok 2024 vyplynulo, že nedoplatek žalovaných na službách souvisejících s předmětným bytem za uvedené období odpovídá částce 43 517 Kč s tím, že vyúčtování je splatné k 31. 7. 2025. Dle připojených dodejek bylo vyúčtování ve sféře dispozice žalovaných dne 6. 5. 2025, resp. 7. 5. 2025.Soud proto za nesporný považuje tento skutkový stav: Žalovaní užívali předmětný byt jako nájemci na základě nájemní smlouvy v období zmíněném žalobcem. Za tato období dluží žalovaní na platbách nájemného a za služby spojené s užíváním bytu žalovanou částku, vyúčtování služeb za rok 2024 bylo žalovaným doručeno v květnu 2025 s určenou splatností ke dni 31. 7. 2025. Žalobce žalovaným doručil předžalobní upomínky, jak je shora uvedeno, rovněž jim doručil evidenční listy, jimiž měnil výši nájemného, jak je shora rovněž uvedeno.Dle § 2217 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle § 2251 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu, když žalovaní neplnili své povinnosti nájemce (§ 2217, § 2251 občanského zákoníku), přičemž tyto jim vznikly na základě uzavřené nájemní smlouvy. Žalovaní netvrdili, že by žalobci uhradili jakékoliv částky, přičemž důkazní břemeno bylo na jejich straně, když žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnosti, tedy, že mu někdo něco neuhradil. Částky nájemného nárokované žalobcem za jednotlivé měsíce odpovídají ujednání v nájemní smlouvě, resp. následně doručeným evidenčním listům a nárokovaný nedoplatek za služby odpovídá předloženému a žalovaným doručenému vyúčtování služeb. Jelikož žalovaní nesplnili svou povinnost řádně a včas, jsou s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž právo na úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku prodlení, tak splatnost nájemného byla sjednána vždy k poslednímu dni v měsíci, za dlužné nájemné za měsíce únor, červen, srpen, září a říjen 2024 tedy počátek prodlení odpovídá vždy prvnímu dni každého následujícího měsíce. Co se týče nedoplatku za služby byli žalovaní jako dlužníci povinni plnit k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak k výzvě žalobce, nechť tak učiní do 31. 7. 2025, neučinili, jsou od následujícího dne v prodlení.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 3 072 Kč a dále za tři procesní úkony (dvě předžalobní výzvy a podaná žaloba) paušální náhradu nákladů ve výši 300 Kč za jeden takový úkon s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.