8 C 269/2025-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 21 063,48 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 15. 5. 2023 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím kontroly registrů a databází, zejména registru NRKI a výpočtem disponibilního příjmu klienta a zjištěním jeho kreditního skóre. Při tomto zjišťování žalobce použil specializované ekonomické a matematické modely, k čemuž upozornil, že tyto jsou dle judikatury přípustnou metodou. Žalovaný si s žalobcem sjednal úvěrový rámec 19 000 Kč, které se zavázal splácet ve výši 4 % dlužné částky měsíčně. Celkem žalovaný v opakovaných čerpáních načerpal 22 854,20 Kč, splatil v dané souvislosti 6 650 Kč, které byly započítávány na jistinu, úroky a poplatky. Žalobce předmětný úvěr zesplatnil ke dni 12. 2. 2024, dlužná částka k tomuto datu odpovídá částce žalované. Žalovaný dluh neuhradil i přes upomínání ze strany žalobce. V doplnění žaloby ze dne 30. 1. 2026 žalobce zevrubně zopakoval svou argumentaci ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když především s odkazem na četnou judikaturu vyzdvihl, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel a dále přípustnost a efektivnost užití matematických a obdobných modelů při zkoumání úvěruschopnosti.2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Žalobce předložil úvěrovou smlouvu ze dne 15. 5. 2023 uzavřenou mezi účastníky řízení, jejímž předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému až do výše 19 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4 % dlužné částky. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je svobodný, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost, a že je zaměstnán s měsíčním příjmem 22 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 22 500 Kč. K této žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky sjednané jako její součást. Z listiny označené jako „Karta klienta“ vyplynulo, že byla provedena lustrace žalovaného v interních registrech žalobce a dále v registru NRKI, CEE, ISIR a MVCR. Dále je zde uvedeno, že žalovaný má příjmy ve výši 22 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 22 500 Kč a výdaje domácnosti pak 7 000 Kč. V listině označené jako „, Anonymizováno, “ žalobce představuje svou metodiku hodnocení úvěruschopnosti klientů, když dále uvádí konkrétní údaje o žalovaném s tím, že jeho příjem činí 22 500 Kč, životní minimum 4 470 Kč, jiné splátky úvěrů 0 Kč, výše splátky předmětného úvěru 760 Kč. Žalovanému, resp. v jeho domácnosti při započítání životního minima jejích členů, tak zbývá dostatek na úhradu předmětného úvěru. Z nedatované úvěrové zprávy předložené žalobcem vyplynulo, že žalovanému byl jeden úvěr odmítnut, žádný nečerpá a nesplácí. Z výpisu čerpání a splátek žalovaného vyplynulo, že v souvislosti s předmětnou smlouvou od žalobce čerpal celkem 22 854,20 Kč a uhradil zpět 6 650 Kč. Dále žalobce doložil výzvu ke splacení úvěru adresovanou žalovanému ze dne 12. 2. 2024, kde jej vyzývá k doplacení dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána. V předžalobní výzvě ze dne 29. 2. 2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. Z potvrzení ze dne 15. 5. 2023 vyplynulo, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., přičemž jeho průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 19 952 Kč. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalovaného za období od 13. 4. 2023 do 28. 4. 2023. Počáteční zůstatek činil 0 Kč, konečný zůstatek 4 937,09 Kč. Dne 17. 4. 2023 žalovaný obdržel 22 075 Kč od , jméno FO, , od této pak rovněž dalších celkem 400 Kč, 1 003 Kč na účet vložil sám žalovaný, částku 524 Kč obdržel od společnosti , právnická osoba, , 4 000 Kč od , právnická osoba, ., 14 000 Kč od „, Anonymizováno, “, celkem 3 000 Kč bylo na účet vloženo v hotovosti blíže neurčeným vkladatelem, částku 800 Kč obdržel od „, Anonymizováno, “ a 300 Kč od společnosti , právnická osoba, Z účtu odešlo celkem , hodnota, plateb v objemu 9 000 Kč na platební portál PayU v , Anonymizováno, . V jednotkách desítkách plateb také žalovaný utratil celkem 4 562,91 Kč u firem , právnická osoba4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem shora specifikovanou smlouvu. Žalobce poskytl žalovanému v této souvislosti celkem 22 854,20 Kč, žalovaný žalobci v dané souvislosti uhradil celkem 6 650 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvy shora uvedené. Žalobce před uzavřením smlouvy disponoval potvrzením o příjmu žalovaného, úvěrovou kartou a výpisem z jeho bankovního účtu, jak jsou shora specifikovány.5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona o SP ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle § 2395 občanského zákoníku úvěrovou smlouvu shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný čerpal finanční prostředky, jak je shora již také uvedeno. Na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Jednotlivými ujednáními smlouvy se ovšem soud dále nezabýval, protože tuto neshledal platnou s odkazem na skutečnost, že žalobce nedoložil, že by se řádně zabýval schopností žalovaného předmětný úvěr splácet.7. Z doložených listin vyplývá, že ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný a jeho příjem činí 22 500 Kč měsíčně, další příjem domácnosti je pak 22 500 Kč. Je zřejmé, že z holého údaje o příjmu žalovaného (otázka příjmů domácnosti je rozporuplná, když není zřejmé, kdo má tuto domácnost žalovaného představovat, jaké jsou jeho či její poměry a z jakého důvodu či v jakém rozsahu by měly být zohledňovány v poměrech žalovaného), resp. z těchto kusých a nijak neosvědčených údajů rozhodně nelze uzavřít ani velmi hrubý závěr o poměrech žalovaného a tedy také o jeho schopnosti splácet úvěr. Příjem žalovaného sice byl ověřen, nicméně ve výši zhruba 19 900 Kč, což je míra v daných řádech poměrně významně nižší, než uváděná v úvěrové smlouvě. Při absenci znalosti výdajů nelze dospět k dostatečnému závěru o poměrech žalovaného, protože daný příjem není v takové výši, že by nebylo poměrně snadno představitelné, že je tento měsíčně zcela spotřebován (výše nákladů na nájemní bydlení se běžně pohybují kolem 10 – 15 000 Kč apod.). Doložený výpis z účtu úvěruschopnost žalovaného neosvědčuje, tento spíše vypovídá o opaku. Obecně lze mít výpis z bankovního účtu za poměrně spolehlivý zdroj o poměrech kaž