15 C 21/2023-33 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je vyklizení bytu [číslo] o dispozici 2+1, umístěného ve 3. nadzemním podlaží nemovitosti stojící na adrese [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [anonymizováno] (dále jen„ byt“). Žalobu žalobci odůvodnili tím, že výše uvedený byt je v jejich společném vlastnictví, kdy žalovaná nyní užívá byt bez právního titulu. Žalovaná užívala předmětný byt na základě nájemní smlouvy uzavřené v roce 2011 s předchozím vlastníkem, tento nájemní vztah přešel na žalobce. Žalovaná nehradila řádně a včas nájemné, z tohoto důvodu dali žalobci žalované výpověď dopisem ze dne 14. 7. 2017 a nájem skončil po uplynutí výpovědní doby 31. 10. 2017. Žalobci se pokoušeli o smírné řešení věci, uzavření nové nájemní smlouvy, nicméně s ohledem na přístup žalované k jinému, než soudnímu řešení nedospěli. 2. Žalovaná nárok uvedený v žalobě ani zčásti neuznala. Nájemní smlouva je dle žalované stále platná. Ohledně tvrzené výpovědi žalovaná uvádí, že tato jí nebyla nikdy doručena a rovněž, že z kopie, kterou žalobci zaslali jejímu právnímu zástupci, je zřejmé, se jednalo o jiný byt ([číslo] v přízemí, kde bydlí jiná osoba). Dále žalovaná uvedla, že dluh tvrzený žalobci byl zcela uhrazen. Důvodem pro neuzavření nové nájemní smlouvy bylo jednání žalobců. V poslední řadě namítá, že nájemní smlouva byla dle zákona automaticky prodloužena a s ohledem na to, že nedošlo k výzvě k vystěhování. 3. Soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, neboť v době zahájení jednání, neměl k dispozici její omluvu a žádost o odročení. 4. Jednání bylo zahájeno 26. 6. 2023 v 9:00, přesně dle doručených předvolánek. Následně po skončení jednání a vyhlášení rozsudku v 9:25 byla soudkyni doručena omluva žalované a žádost o odročení jednání. Předmětný email byl soudu doručen až v 8:41, vytištěn pověřenou osobou v 9:28 a zapsán do systému ISAS v 9:35, tedy již po vyhlášení rozsudku ve věci samé. Žalovaná zaslala soudu omluvu a žádost o odročení jednání na poslední chvíli, necelých 20 min. před začátkem jednání. Soud tedy v rámci rozhodování nemohl její omluvu a žádost o odročení zohlednit. 5. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 6. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že mezi [příjmení] [příjmení] a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované pronajat byt [číslo] o dispozici 2+1, ve 2. nadzemním podlaží, a to od 10. 1. 2011. Za pronájem tohoto bytu se žalovaná zavázala hradit měsíční nájemné v částce 1 800 Kč spolu s úhradou za spotřebovanou vodu v částce 200 Kč měsíčně, tedy celkovou částku 2 000 Kč měsíčně. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnické právo bytového domu [adresa], kde se nachází předmětný byt, náleží žalobcům. Tuto nemovitost nabyli žalobci na základě kupní smlouvy ze dne 29. 10. 2012 s účinky vkladu od téhož dne. 8. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 14. 7. 2017 adresované žalované soud zjistil, že žalobci dopisem ze dne 14.7.2017 vypověděli smlouvu, na jejímž základě žalovaná užívala byt [číslo] o dispozici 2+1, umístěný v 3. nadzemním podlaží na adrese [adresa]. Důvodem uvedeným ve výpovědi bylo hrubé porušení povinností nájemce spočívající v nehrazení nájemného řádně a včas. Ke dni 14.7.2017 činil dluh na nájemném 35 356 Kč. Současně byla žalovaná poučena o možnosti vznést proti výpovědi námitky dle § 2290 občanského zákoníku a o právu domáhat se, aby soud přezkoumal, zda je výpověď oprávněná ve smyslu § 2290 občanského zákoníku. Výpověď byla žalované odeslána na její adresu dne 24. 7. 2017 a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem [anonymizováno], žalovaná si zásilku nevyzvedla a tato byla vrácena žalobci (jak vyplývá z podacího lístku a doručenky). 9. Z předsoudní výzvy ze dne 19. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 34 282 Kč a vyklizení výše uvedeného bytu, nebo k uzavření nové nájemní smlouvy do 31. 5. 2021. Dle doručenky byla tato výzva 22. 4. 2021 vhozena do domovní schránky žalované z důvodu nevyzvednutí a nezastižení žalované na doručovací adrese. 10. Z předsoudní výzvy ze dne 12. 7. 2021 soud zjistil, že žalované byla, na její žádost, opětovně doručena výpověď z bytu, byla vyzvána k úhradě dluhu, uzavření nájemní smlouvy a byla upozorněna na možnost podání žaloby na vyklizení. Dle doručenky byla tato výzva 13. 7. 2021 vhozena do domovní schránky žalované z důvodu nezastižení žalované na doručovací adrese. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 12. Mezi právním předchůdcem žalobců a žalovanou byla uzavřena dne 10.1.2011 nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o dispozici 2+1, ve 2. nadzemním podlaží v bytovém domě na adrese [adresa]. Dopisem ze dne 14.7.2017 byla žalované dána výpověď z nájmu předmětného bytu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku s odůvodněním, že žalovaná hrubě porušuje své povinnosti, když řádně a včas nehradí nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu. Ke dni 14.7.2017 činil dluh žalované 35 356 Kč. Žalovaná byla upozorněna, že výpovědní doba je tříměsíční, započne běžet dnem 1.8.2017 a nájem bytu zanikne ke dni 31.10.2017. Žalovaná byla poučena, že má právo vznést proti výpovědi námitky a domáhat se ve lhůtě dvou měsíců u soudu přezkoumání výpovědi. Výpověď byla dána na poštu dne 24.7.2017, žalovaná si zásilku nevyzvedla a tato byla vrácena žalobci. 13. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil podle následujících ustanovení. 14. Podle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 15. Podle § 2286 občanského zákoníku, výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2). 16. Podle § 2290 občanského zákoníku, nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 17. Podle § 1042 občanského zákoníku, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 18. Výpověď z nájmu bytu daná žalované obsahuje všechny zákonné náležitosti a zároveň se dostala do sféry žalované, která měla objektivní možnost se s ní seznámit (byla jí uložena na poště, žalovaná si jí však nevyzvedla). Ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2008, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006, platí, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice. Slovní spojení„ dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit. 19. Námitka žalované, že výpověď z nájmu bytu jí nebyla doručena tak není důvodná. Výpověď z nájmu bytu se dostala do její dispozice a žalovaná měla objektivně příležitost se s obsahem výpovědi seznámit. 20. Žádná kopie výpovědi z nájmu bytu obsahující chybné označení bytu nebyla žalovanou předložena. Na výpovědi z nájmu bytu je byt řádně označen (byt [číslo]). 21. Žalovaná se v zákonné lhůtě nedomáhala u soudu přezkoumání výpovědi z nájmu bytu. Po uplynutí této lhůty však již soud oprávněnost výpovědi nemůže přezkoumávat a v řízení o vyklizení bytu nelze úspěšně zpochybnit uplatněný výpovědní důvod. Žalovaná se nemůže úspěšně bránit tvrzením, že dluh uhradila, neboť výpověď z nájmu bytu již byla dána a nájemní vztah zanikl. 22. Důvody, z jakých nedošlo k uzavření nové nájemní smlouvy, jsou zcela irelevantní, důležité je, že k uzavření nové nájemní smlouvy nedošlo, a žalovaná tak užívá byt bez právního důvodu. 23. Prodloužení nájmu ve smyslu § 2285 občanského zákoníku přichází v úvahu jen u ná