19 C 279/2022-54 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 558,36 Kč, když v žalobě uvedla, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a její změny ze dne [datum] zaměstnancem žalobkyně na pozici dělník výrobní - skladník/řidič. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o zvýšení kvalifikace žalovaného, kterou se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému zvýšení kvalifikace a to absolvováním kurzu autoškoly k získání řidičského oprávnění skupiny C s profesním oprávněním řidiče. Žalobkyně se v dohodě zavázala uhradit náklady k získání řidičského oprávnění. Žalovaný se v Dohodě zavázal ke zvýšení kvalifikace uvedeným způsobem a dále se zavázal setrvat u žalobkyně v zaměstnání po dobu 5 let po ukončení zvýšení kvalifikace. Pro případ, že by žalovaný nesplnil svůj závazek, bylo ujednáno, že se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni veškeré náklady, které na zvýšení kvalifikace vynaložila. S ohledem na neomluvené absence žalovaného v zaměstnání, došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru, kdy k ukončení došlo dne [datum], čímž došlo i k nedodržení výše uvedeného závazku na setrvání žalovaného v zaměstnání po dobu 5 let. Žalovanému bylo zasláno okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce, kde bylo uvedeno, že se ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] nedostavil na plánované pracovní směny, kdy žalovaný nedoložil zákonný omluvitelný důvod absence. Na základě dohody o zvýšení kvalifikace uhradila žalobkyně dodavateli [právnická osoba] část sjednaných nákladů ve výši 13 636,36 Kč bez DPH na základě daňového dokladu, faktury [číslo] ze dne [datum]. Žalovanému dále vznikl dluh za odvody na zdravotní pojištění ve výši 662 Kč za měsíc [anonymizováno] [rok] a za měsíc [anonymizováno] [rok] vznikl žalovanému dluh ve výši 7 260 Kč za uhrazené odvody na zdravotní pojištění a krácení dovolené. Žalobkyně po dobu zaměstnání žalovaného hradila za něho odvody na sociální a zdravotní pojištění, kdy toto za žalovaného hradila i v době jeho neomluvených absencí v zaměstnání. Vzhledem ke skutečnosti, že v době od [datum] do [datum] neplnil žalovaný řádně své pracovní povinnosti a do zaměstnání nedocházel je povinen nahradit žalobkyni uhrazené platby na [anonymizováno] a [anonymizováno] pojištění. V měsíci [anonymizováno] za předmětné období uhradila žalobkyně částku 1 025 Kč na zdravotní pojištění a částku 26 Kč na sociální pojištění žalovaného. Žalovaný měl nárok na vyplacení úkolové prémie ve výši 389 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně započetla na dluh žalovaného. Žalobkyně tedy požaduje uhradit částku 662 Kč. V měsíci [anonymizováno] za předmětné období uhradila žalobkyně částku 1 823 Kč na zdravotní pojištění žalovaného. Žalobkyně dále zohlednila kladnou částku 379 Kč na zdravotním pojištění a dále 1 057 Kč na přesčasový příplatek, vyrovnání kladného zůstatku a manipulační příplatek. Naopak žalobkyně zkrátila žalovanému dovolenou o 33 hodin, tedy 4,4 dne v částce 6 873 Kč. Žalobkyně tedy požaduje uhradit částku 7 260 Kč Celkem tedy žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 21 558,36 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému zápočtový list spolu s uznáním dluhu a dohodou o jeho plnění ve splátkách. Žalovaný však dohodu neuzavřel a do dnešního dne ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil, byla mu dne [datum] zaslána také předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pokud neuhradí dlužnou částku ani po této výzvě, bude částka vymáhána soudní cestou. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne [datum], kdy toto stvrdil žalovaný svým podpisem. Do dnešního dne však k plnění nedošlo. 2. Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodnul bez nařízení jednání. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] v spojení s dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] počínaje dnem [datum] zaměstnán u žalobkyně na pozici dělník výrobní, přičemž dohodou o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr změněn z doby určité v délce trvání do [datum] na dobu určitou do [datum]. 4. Z dohody o zvýšení kvalifikace ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto dohodou se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému zvýšení kvalifikace, a to absolvováním kurzu autoškoly k získání řidičského oprávnění skupiny C s profesním oprávněním řidiče. Žalobkyně se v dohodě zavázala uhradit náklady k získání řidičského oprávnění. Žalovaný se v dohodě zavázal ke zvýšení kvalifikace uvedeným způsobem a dále se zavázal setrvat u žalobkyně v zaměstnání po dobu 5 let po ukončení zvýšení kvalifikace. Pro případ, že by žalovaný nesplnil svůj závazek, bylo ujednáno, že se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni veškeré náklady, které na zvýšení kvalifikace vynaložila. V článku [anonymizováno] dohody pak bylo vymezeno, že mezi náklady, které se žalovaný zavazuje uhradit pro případ porušení závazku setrvat v zaměstnání u žalobkyně, patří i náklady na úhradu kurzu autoškoly k získání řidičského oprávnění skupiny C včetně profesního oprávnění. 5. Dle § 234 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. 6. Dle § 234 odst. 2 zákoníku práce kvalifikační dohoda musí obsahovat a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení, b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání. Dle § 234 odst. 4 zákoníku práce musí být kvalifikační dohoda uzavřena písemně. 7. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 ZP ve spojení s odkladem o jejím doručování (srov. dodejka na č.l. 34) má soud za prokázané, že žalobkyně touto listinou z důvodu neomluvených absencí žalovaného v práci ve dnech [číslo]. – [datum] s žalovaným okamžitě zrušila pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaný tak zaviněně způsobil, že nemohlo dojít k dodržení jeho závazku setrvat u žalobkyně v pracovním poměru pod dobu sjednanou v dohodě o zvýšení kvalifikace. 8. Z faktury dodavatele [právnická osoba], [IČO] [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] má soud za prokázané, že za školení žalovaného k získání řidičského oprávnění byla žalobkyni vyúčtována částka 13 636,36 Kč bez DPH, která byla zahrnuta ve fakturované částce 22 500 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že fakturovaná částka byla dodavateli ze strany žalobkyně poukázána. 9. Pokud žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval nějaký důvod zániku svého dluhu, je žalobkyně oprávněna zaplacení částky 13 636,36 Kč žádat. Proto soud požadavku na zaplacení této částky vyhověl. 10. Z předložených listinných důkazů (výpočet mzdy za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]) má pak soud za prokázanou i tu skutečnost, že žalobkyně oprávněně požadovala na žalovaném zaplacení částky 662 Kč za odvody na zdravotní pojištění ve výši 662 Kč za měsíc [anonymizováno] [rok] a dále částku 7 260 Kč za uhrazené odvody na zdravotní pojištění a krácení dovolené. 11. Po právní stránce tyto nároky plynou z ustanovení § 249 odst. 1 a § 250 odst. 1 zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnance za škodu a dále z ustanovení § 223 zákoníku práce o pravidlech pro krácení dovolené. 12. Pokud žalobkyně požaduje na žalovaném celkem částku 21 558,36 Kč, je tento nárok zcela oprávněný. 13. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl dopisem žalobkyně ze dne [datum] označeným jako zápočtový list + uznání dluhu ve spojení s jeho přílohou v podobě návrhu na uznání dluhu upomínán. Pokud tedy žalobce po