21 C 79/2023-46 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 11 040 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela sa žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí poskytla dne [datum] finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč, a to do [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalobkyně po předchozí omluvě a žalovaná bez předchozí omluvy nedostavily. Proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednáno v jejich nepřítomnosti. 3. Ze standardních informací o zápůjčce [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 8 000 Kč, a to na bankovní účet. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku společně s poplatkem ve výši 3 040 Kč, přičemž splatnost byla stanovena ke dni [datum]. Úroková sazba sjednána nebyla. Smlouva obsahuje rovněž ujednání ohledně postupu původní věřitelky při zkoumání úvěruschopnosti žalované. 5. Z potvrzení o přijaté platbě vystavené [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tohoto dne obdržela od žalované platbu z bankovního účtu č. [bankovní účet], a to ve výši 1 Kč s tím, že [anonymizováno] transakce je uvedeno [číslo]. 6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] dne [datum] zaslala žalované na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 8 000 Kč [anonymizováno] transakce je uvedeno [číslo], variabilní symbol pak [číslo]. 7. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se se společností [právnická osoba] dohodla, že jí budou postupovány pohledávky ze smluv o zápůjčce v rámci online produktu [anonymizováno], kdy postupované pohledávky budou specifikovány v seznamu pohledávek. Z realizační smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že strany smlouvy se dohodly na postoupení pohledávky za žalovanou specifikovaným jménem žalované, rodným číslem žalované, ID půjčky [číslo], datem vyplacení [datum], variabilním symbolem [číslo] výší pohledávky 11 040 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno prostřednictvím dopisu ze dne [datum], který jí byl zaslán téhož dne. 8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze [datum] pak soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů, v rámci níž byla upozorněna na to, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatí, tato bude uplatněna soudní cestou. 9. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, po předchozím požádání, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč formou převodu na bankovní účet žalované, ze kterého přišla ověřovací platba ve výši 1 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jednorázovou splátkou spolu s poplatkem ve výši 3 040 Kč. Při absenci tvrzení žalované pak vyplynulo, že žalovaná na tuto částku, tj. 11 040 Kč ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. O tomto byla žalovaná obeznámena dopisem původní věřitelky. Žalovaná byla následně žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, nicméně tak neučinila ani přes předžalobní výzvu. 11. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobcem a žalovanou podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož žalobkyně soudu nedoložila, že řádně právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když v žalobě toliko uvedla, že po podané žádosti byla posuzována schopnost žalované úvěr splácet a zároveň že žalovaná potvrdila svoji schopnost zápůjčku řádně a včas splatit. Tato skutečnost vyplývá i z dikce smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nicméně žalobkyně v žalobě netvrdila žádné konkrétní skutečnosti týkající se majetkové stránky žalované, a především je pak nikterak soudu nedoložila. Bylo tedy v prvé řadě potřeba, aby se žalobkyni dostalo zákonné poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby v tomto ohledu doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy, potažmo je soudu předložila, tj. zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost dle § 86 odst. 1 z. s. ú. Za tímto účelem soud nařídil jednání, kterého se žalobkyně neúčastnila, soudu zaslala omluvu s tím, že pokud soud neshledá žalobou uplatněný nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je tento nárok v části jistiny žalované částky posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 12. Ustanovení § 118a o. s. ř. vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu. Smyslem § 118a o. s. ř. je, aby nedošlo k zamítnutí žaloby (nebo k neztotožnění se s procesní obranou žalovaného) ze strany soudu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Poučením podle § 118a odst. 1 až 3 soud nepřejímá odpovědnost za zjištění skutkového stavu věci. Iniciativa tvrzení a prokazování zůstává na stranách. Poučení podle § 118a o. s. ř. proto soud neudělí též tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (například neúčastí při jednání, při němž k poučení mělo dojít). Naplněním poučovací povinnosti soud nepřichází o svoji procesní nestrannost, neboť tuto povinnost realizuje vůči kterékoliv straně sporu, jež je ohrožena procesním neúspěchem pro neunesení břemene tvrdit nebo prokazovat. 13. [příjmení] mohla být žalobkyně ve sporu úspěšná, musela by tvrdit, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve vztahu k žalované zabývala zákonem stanovenou povinností zabývat se úvěruschopností žalované, jakou konkrétní metodou, formou či jaký měla zdroj informací ohledně majetkové situace žalované (příjmy a výdaje), a k tomuto zmíněnému tvrzení by pak především musela žalobkyně navrhnout důkazy. Uvedenou skutečnost však žalobkyně v žalobě netvrdila, potažmo ani k prokázání nenavrhla důkazy, přičemž doložená smlouva o úvěru dostatečně neosvědčila, že byla ze strany žalobce splněna zákonem uložená podmínka pro poskytnutí spotřebitelského úvěru. Tyto skutečnosti zcela v daném případě absentují. Zároveň se však žalobkyni nemohlo v tomto směru dostat poučení při nařízeném jednání, neboť tohoto jednání se žalobkyně neúčastnila (ač po řádné a včasné omluvě) a požádala o rozhodnutí v její nepřítomnosti s odkazem na uplatněné skutečnosti v rámci návrhu na zahájení řízení, čímž však pozbyla dobrodiní poučení. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost nesplnila. 14. S ohledem na to, že je výše uvedená úvěrová smlouva absolutně neplatná, má žalobkyně pouze právo na vydání částky 8 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, respektive v současné době žalobkyni, která pohledávku nabyla postupem podle § 1879 o. z., vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho nevydala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], když žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky [datum], která jí byla dle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. doručena [datum] a žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do tří dnů od doručení (tj. do [datum]). Proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl