22 C 15/2024-18 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se jako právní nástupce , právnická osoba, , domáhal na žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na jejím základě byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši , částka, za účelem zaplacení kupní ceny spotřebního zboží. V rámci uzavřené smlouvy si žalovaný sjednal i pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, , který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, v sazbě 25,18 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od , datum, do , datum, , tj. do data, ke kterému byl úvěr zesplatněn, z nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, , z nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, , z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši , částka, . Žalobce rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši , částka, .2. Soud zjistil z listin - Žádosti o spotřebitelský úvěr, dopisu o Akceptaci Žádosti, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Rámcové smlouvy pro poskytování bankovních produktů a služeb a Platební historie, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce rámcovou smlouvu pro poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, a dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , zapsaná v obchodním rejstříku , Anonymizováno, . , tel. číslo, , Anonymizováno, , jednající v , Anonymizováno, , Anonymizováno, prostřednictvím , právnická osoba, , , Anonymizováno, : , IČO, (dále jen jako „Právní předchůdce žalobce“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva"). Proces uzavření smlouvy byl takový, že žalovaný dne , datum, podepsal Žádost o úvěr (dále jen „Žádost“), která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru. Žádost byla žalovaným podepsána elektronicky. Účelem úvěru bylo financování nákupu tam uvedeného spotřebního zboží. Žalovaným podepsanou žádost Právní předchůdce žalobce vyhodnotil a akceptoval. Následně po potvrzení dodání zboží či služby zprostředkovatelem úvěru, na bankovní účet zprostředkovatele úvěru převedl finanční prostředky ve výši odpovídající kupní ceně zvoleného zboží či služby. Tímto okamžikem byla uzavřena Smlouva o úvěru ve znění Žádosti. Právní předchůdce žalobce o akceptaci žádosti a poskytnutí finančních prostředků žalovaného dodatečně vyrozuměl písemným přípisem v němž byly shrnuty základní parametry úvěru. Žalobce doplnil, že samotná Žádost byla označena číselnou řadou začínající číslem „2“, kdežto číslo uzavřené Smlouvy o úvěru začíná číslem „4“ a je zároveň číslem úvěrového účtu. Tato skutečnost je dle vyjádření Právního předchůdce žalobce způsobena tím, že v rámci komunikace se zprostředkovatelem úvěru Právní předchůdce žalobce užíval číselnou řadu uvedenou na Žádosti a po akceptaci Žádosti interně vedl číslo Smlouvy jakožto číslo úvěrového účtu, a to pro komunikaci se žalovaným, když toto číslo začínalo číslem „4“. Na základě uzavřené Smlouvy byla za žalovaného zprostředkovateli úvěru uhrazena kupní cena zboží či služby ve výši , částka, , jež byla Právním předchůdcem žalobce poukázána na bankovní účet zprostředkovatele úvěru. Informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru jsou součástí Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, když jsou uvedeny na posledním listu tohoto dokumentu. V rámci uzavřené Smlouvy si žalovaný sjednal i pojištění schopnosti splácet úvěr. Platba pojistného byla hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru. Úvěr vč. sjednaného pojištění se žalovaný zavázal splatit bankovním převodem formou 30 pravidelných měsíčních anuitních splátek s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , se splatností 1. splátky ke dni , datum, a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši , částka, , z čehož částka ve výši , částka, představovala anuitní splátku úvěru a částka ve výši , částka, představovala platbu pojistného. Celkově se tak žalovaný zavázal Původnímu věřiteli, za předpokladu řádného splacení, splatit částku ve výši , částka, , z čehož částka ve výši , částka, připadla na úvěr a částka ve výši , částka, na pojistné. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,18 % ročně a sazba RPSN ve výši 28,88 % ročně., právnická osoba, listiny – platební historie se podává, že jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta, jak je uvedeno shora, a že žalovaný uhradil v rámci splácení Právnímu předchůdci žalobce celkem , částka, .4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi Právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, jak se podává z čl. 3 odst. 3.1 smlouvy o postoupení pohledávek. Potvrzení o realizované úhradě úplaty za portfolio pohledávek žalobce vyplývá z této listiny, jež je přílohou smlouvy.5. Žalovaný byl následně o změně věřitele informován přípisem Právního předchůdce žalobce, jak se podává z tohoto přípisu a dokladu o doručení.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 1806 věty první OZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.9. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.10. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 ZSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 580 odst. 1 OZ, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2991 odst. 2 OZ, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda-li Prá