26 C 115/2023-54 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 26. 6. 2023 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 24 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, , sídlem , adresa, (dále též jen „společnost , Anonymizováno, “), dne 20. 7. 2020 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě společnost , Anonymizováno, žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se jí žalovaný zavázal splatit formou pravidelných týdenních splátek ve výši 450 Kč, s tím, že první splátka byla splátka dne 27. 7. 2020 a poslední 13. 9. 2021. Vedle úvěrové jistiny se žalovaný zavázal zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč. Žalovaný však dosud uhradil jen částku 2 100 Kč, kterou společnost , Anonymizováno, započetla zčásti na úrok (1 600 Kč) a zčásti na poplatek za hotovostní inkaso (500 Kč). Žalobkyně uplatnila jistinu ve výši 15 000 Kč a zůstatek úroku a poplatků. Dále požadovala úrok kapitalizovaný za dobu od 14. 9. 2021 do 23. 3. 2023 v částce 5 427,95 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný za stejnou dobu v částce 1 969,17 Kč, dále 23,43% úrok z jistiny za dobu od 24. 3. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a za shodnou dobu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal dne 8. 4. 2024. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu, a žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. tudíž soud projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Při jednáních soud provedl listinné důkazy označené a předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní osobnost žalobkyně a zjistil rovněž, že je oprávněna mj. k podnikání v oblasti poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 20. 7. 2020 vyplývá, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr formou zápůjčky, když mu tohoto dne v hotovosti přenechala peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal společnosti , Anonymizováno, tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč; první splátka byla splatná sedmý kalendářní den po uzavření smlouvy. Z článku 1.4 smlouvy vyplývá, že zápůjční úroková sazba byla sjednána v sazbě 32,15 % ročně, a to jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy, přičemž na základě článku 1.3 byla smlouva uzavřena na dobu určitou (60 týdnů). Z obsahu smlouvy vyplývá i to, že žalovaný – při jejím sjednávání – nevystupoval jako podnikatel ani v rámci výkonu svého povolání. Z listiny označené „Karta zákazníka/žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 20. 7. 2020 vyplývá, že žalovaný společnosti , Anonymizováno, sdělil, že je svobodný, je vyučen a od měsíce dubna 2020 je zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, . s měsíčním příjmem 20 003 Kč, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou a za poslední tři roky má jít o jeho jediné zaměstnání. Uvedl též, že bydlí v nájmu a za bydlení měsíčně vynakládá 3 550 Kč (celkové výdaje činí 7 100 Kč, hradí napůl s přítelkyní) a jeho jiné měsíční výdaje dosahují částky 5 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 3. 2023, potvrzení o úhradě (úplaty za postoupení) a seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že společnost , Anonymizováno, postoupila žalobkyni pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy. Z dopisu z 19. 4. 2023 je zřejmé, že společnost , Anonymizováno, žalovanému oznámila postoupení pohledávky žalobkyni; dopis obsahuje též výzvu k zaplacení dluhu žalobkyni. Z podacího lístku vyplývá, že žalobkyně dne 19. 4. 2023 odeslala žalovanému doporučenou poštovní zásilku.7. Dopisem ze dne 30. 5. 2023, žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu vyčísleného v částce 33 201,81 Kč ve lhůtě do 16. 6. 2023 a upozornila ho, že jinak přistoupí k soudnímu vymáhání; dopis odeslal zástupce žalobkyně žalovanému téhož dne (30. 5. 2023), a to doporučenou poštovní zásilkou (což je patrné z poštovního podacího lístku).8. Z pracovní smlouvy vyplývá, že žalovaný je od 1. 4. 2020 na dobu určitou (do 31. 12. 2020) zaměstnán jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, u zaměstnavatele , právnická osoba, . s tarifní hodinovou mzdou 112 Kč, s tím, že jde o sezónní práce. Ve smlouvě je uvedeno, že má toliko základní vzdělání. Z výplatních pásek je zřejmé, že žalovanému zaměstnavatel vyplatit mzdu ve výši 25 134 Kč (za duben 2020) a 14 871,80 Kč (za květen 2020). Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 2. 12. 2019 vyplývá, že žalovaný byl v době od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2020 nájemcem bytu o velikosti 1+1 v , adresa, . Pokud jde o nájemné (platby), smlouva odkazuje na přílohu č. , hodnota, ; tu však žalobkyně nepředložila.9. Na základě shora uvedených dílčích skutkových zjištění soud – po skutkové stránce – dospěl k tomuto závěru: Dne 20. 7. 2020 uzavřela společnost , Anonymizováno, a žalovaný písemnou smlouvu, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se jí žalovaný zavázal vrátit ve sjednaných splátkách s dohodnutým poplatkem (celkem 9 000 Kč) a úrokem (3 000 Kč za dobu do sjednané splatnosti), nejpozději do 13. 9. 2021, avšak žalovaný společnosti , Anonymizováno, ke dni 23. 3. 2023, resp. dosud zaplatil v součtu toliko částku 2 100 Kč. Před smlouvy společnost , Anonymizováno, , při posuzování, zda je žalovaný (který nevystupoval jako podnikatel ani smlouvu neuzavíral v rámci výkonu svého povolání) schopen budoucí úvěr splácet (a splatit), od žalovaného zjistila jen některé dílčí a obecné informace o jeho poměrech, které dostatečně neověřila. V březnu 2023 společnost , Anonymizováno, na žalobkyni převedla (postoupila) pohledávku za žalovaným, jež vyplývá z předmětné smlouvy. Dne 19. 4. 2023 žalobkyně žalovanému odeslala poštou písemnou výzvu k zaplacení dluhu, což však žalovaný ani zčásti neučinil.10. Po právní stránce soud vztah mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným, jenž byl založen písemnou smlouvou ze dne 20. 7. 2020, hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni jejího uzavření (dále jen „ZSÚ“); srov. především § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ (žalobkyně úvěr nabízela v rámci vlastní podnikatelské činnosti, žalovaný s ní nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání).11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně anebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Při posuzování úvěruschopnosti žalované, tzn. její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen postupovat s odbornou péčí (srov. § 75 ZSÚ).13. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá ZSÚ, je smlouva neplatná (viz § 87 odst. 1 věta první ZSÚ).14. Soud tedy – i s ohledem na závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (v němž Ústavní soud konstatoval, že nezkoumá-li