26 C 66/2025-66 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou došlou soudu dne 4. 2. 2025, ve znění jejího doplnění a upřesnění, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 51 129,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, a to společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , vystupující pod obchodní značkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále též jen „společnost , Anonymizováno, “), dne 31. 8. 2020 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou se mu společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky evidované na úvěrovém účtu k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč, počínaje dnem 17. 9. 2020. Dále se žalovaný zavázal společnosti , Anonymizováno, hradit měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů a smluvní úrok. Žalovaný postupně načerpal úvěr ve výši 103 200 Kč a splatil celkem 93 024 Kč (z toho na jistinu 52 070,69 Kč). Pohledávku z této smlouvy následně nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž účinky nastaly ke dni 1. 11. 2023, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobkyně po žalovaném požadovala uhrazení jistiny a poplatků v částce 51 129,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 475,81 Kč z částky 51 129,31 Kč za dobu od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, kapitalizovaného úroku ve výši 11 038,79 Kč z částky 49 890,86 Kč (v sazbě 14,75 %) za dobu od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 51 129,31 Kč (v sazbě 14,75 % ročně) od 12. 1. 2024 do zaplacení a úroku v sazbě 14,75 % ročně z částky 49 890,86 za dobu od 12. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, zjistila společnost , Anonymizováno, od žalovaného údaje v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž údaje z transakčních pohybů na jeho osobním účtu. Porovnala jeho příjmy a výdaje, dále zohlednila jeho interní a externí závazky a prověřila veřejné registry a rejstříky, s tím, že úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů, k jejich úplnému splacení a sloučení do jednoho úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl dne 24. 11. 2025. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou dle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se z účasti při jednání omluvila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Při jednání soud provedl dokazování listinami označenými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud jednak ověřil právní osobnost žalobkyně, a dále zjistil, že je oprávněna k podnikání v oblasti poskytování úvěru. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 31. 8. 2020 vyplývá, že se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, které jí měl žalovaný – spolu s úrokem v sazbě 22,68 % ročně – splatit v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč, přičemž výše prvního čerpání úvěru byla sjednána v pevné částce 9 829 Kč; splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalovaný žije s družkou, bydlí v nájemním bytě a má jednu vyživovací povinnost, že je od října 2019 zaměstnán jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., kde jeho čistý příjem činí 21 000 Kč měsíčně, a že příjem jeho domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně a celkové náklady domácnosti 8 300 Kč měsíčně. K finančním závazkům žalovaného (splátek hypoték, úvěrů, úvěrových karet) nic není uvedeno. , Anonymizováno, s žalovaným jednala v rámci vlastní podnikatelské činnosti a žalovaný nevystupoval ani jako podnikatel ani v rámci samostatného výkonu svého povolání. Součástí smlouvy byly formou odkazu učiněny produktové podmínky pro revolvingové úvěry společnosti , Anonymizováno, a sazebník pro úvěry, z nichž vyplývá další obsah předmětného právního vztahu. Žalovaný udělil dne 31. 8. 2020 souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem ověření úvěruschopnosti v registru SOLUS, což je patrné z listin označených jako „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ a „Informace o zpracování osobních údajů a ochraně bankovního , podezřelý výraz, “. Z listiny označené jako „Protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ vyplývá, že žalovaný před sjednáním úvěru tvrdil měsíční příjem ve výši 21 000 Kč, společnost , Anonymizováno, však počítala s celkovými příjmy domácnosti ve výši 30 000 Kč měsíčně a s tím, že žalovaný nebyl v insolvenci ani nesplácel žádné jiné úvěry, a že s ohledem na výši splátky (2 500 Kč měsíčně) byl příjem žalovaného vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru, neboť mu po odečtení nového splátkového zatížení zbylo 27 500 Kč měsíčně k úhradě životních nákladů. Ze sdělení ze dne 2. 9. 2020 plyne, že společnost , Anonymizováno, informovala žalovaného o schválení žádosti o revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50 000 Kč, o který požádal dne 31. 8. 2020. Z historického výpisu úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal z úvěrového rámce v období od 30. 8. 2020 do 30. 11. 2023 finanční prostředky v celkové výši 103 200 Kč a posléze společnosti , Anonymizováno, uhradil v součtu 93 024 Kč. Z notářského zápisu ze dne 1. 11. 2023 včetně jeho přílohy (tj. seznamu postupovaných pohledávek) plyne, že společnost , Anonymizováno, postoupila žalobkyni pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy. Z dopisu (sdělení) ze dne 2. 11. 2023 soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopisem ze dne 24. 2. 2024 označeným jako „Poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení úvěrové smlouvy“ žalobkyně žalovaného upozornila, že u něj eviduje dluh po splatnosti, který ke dni 24. 2. 2024 činil 10 500 Kč. Současně jej žalobkyně upozornila, že ke dni 31. 3. 2024 od smlouvy odstoupí, pokud dluh nebude uhrazen. Z výzvy ze dne 31. 3. 2024 je patrné, že žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžitému splacení celého dluhu ve výši 57 652 Kč, splatného dne 31. 3. 2024. Dopisem ze dne 11. 11. 2024 vyzvala žalobkyně, resp. její zástupce žalovaného k zaplacení dluhu vyčísleného v celkové výši 66 643,91 Kč ve lhůtě 5 dnů od jeho doručení, a upozornila jej zároveň, že v opačném případě přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu; dopis odeslal zástupce žalobkyně žalovanému dne 12. 11. 2024 doporučenou poštovní zásilkou (což je patrné z poštovního podacího archu).6. Na základě uvedených dílčích skutkových zjištění soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že dne 31. 8. 2020 společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu, kterou se společnost , Anonymizováno, zavázala umožnit žalovanému, na dobu neurčitou, opakované čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaný se oproti tomu zavázal vyčerpané prostředky žalobkyni splácet dohodnutým způsobem a s dohodnutým úrokem. Žalovaný z úvěrového rámce postupně vyčerpal celkem 103 200 Kč a společnosti , Anonymizováno, , resp. žalobkyni dosud vrátil v součtu jen částku 93 024 Kč. Před uzavřením smlouvy , Anonymizováno, , v rámci procesu posuzování, zda žalovaný je schopen budoucí úvěr splácet, od žalovaného zjistila jen některé informace, které ani náležitě neověřila.7. Po právní stránce soud poměr mezi účastníky, jenž byl založen písemnou smlouvou ze dne 31. 8. 2020, hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi nimi dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni 20. 4. 2020 (dále též jen „ZSÚ“); srov. zejména § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ. Společnost , Anonymizováno, úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný s ní nejednal v rámci vlastní podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání.8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z j