Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny pro odběrné místo , adresa, . Účastníci dne 7. 12. 2022 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny.Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že takto bylo mezi stranami učiněno dne 7. 12. 2022 a na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu na adresu , adresa, . Z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 10. 9. 2022 do 3. 3. 2023 na základě faktury č. , hodnota, byla zjištěna splatnost 29. 3. 2023 s nedoplatkem 20 596,03 Kč a faktury č. , hodnota, byla zjištěna splatnost 17. 4. 2023 s nedoplatkem 3 038,53 Kč.Z upomínky – výzvy k zaplacení ze dne 26. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni před podáním žaloby a dle podacího archu , právnická osoba, . byla písemnost zaslána 26. 2. 2026.Žalovaný z uvedených nedoplatků ničeho neuhradil.Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují odkazuje soud na tato zjištění, jako na skutkový závěr o věci samé.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, ve smyslu ust. 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z.. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 761 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 946 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří režijních paušálů po 100 Kč, dle § 14b odst. 6, písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.