Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21.3.2026 domáhala na žalované zaplacení částky 1 139,01 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce č. , hodnota, na částku 1 139,01 Kč se splatností dne 30.5.2023 a dodávané žalobkyní do odběrného místa , adresa, v období od 9.2.2023 do 3.5.2023.2. Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 26 313,56 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek plynu vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce č. , hodnota, na částku 26 313,56 Kč se splatností dne 18.4.2023 a dodávané žalobkyní do odběrného místa , adresa, v období od 14.4.2022 do 29.3.2023.3. Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 742,60 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek plynu vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce č. , hodnota, na částku 742,60 Kč se splatností dne 5.6.2023 a dodávané žalobkyní do odběrného místa , adresa, v období od 30.3.2023 do 11.5.2023.4. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalované zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28.8.2014, daňový doklad uvedený v žalobě, obchodní podmínky žalobkyně) má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyní dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu vyúčtovanou shora uvedeným daňovým dokladem v částce 1 139,01 Kč se splatností dne 30.5.2023 za období od 9.2.2023 do 3.5.2023 žalovaná dosud ani zčásti neuhradila. Požadavek na zaplacení částky 1 139,01 Kč je proto při absenci důkazu o jejím zaplacení oprávněný.6. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny upravené v ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kdy takovou smlouvou se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Dále má soud na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze 28.8.2014, daňové doklady uvedené v žalobě, upomínka) prokázané, že žalovaná na základě smluvního vztahu odebrala daňovým dokladem vyúčtované množství plynu a dluží tak žalobkyni za odběr v období od 14.4.2022 do 29.3.2023 částku 26 313,56 Kč se splatností dne 18.4.2023 a za období od 30.3.2023 do 11.5.2023 částku 742,60 Kč se splatností dne 5.6.2023.8. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z části z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu upravené v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon.9. Proto soud uložil žalované k úhradě celkovou dlužnou částku ve výši 28 195,17 Kč.10. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Pokud jde o požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla ode dne následujícího po splatnosti shora uvedených daňových dokladů v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je tento požadavek rovněž oprávněný, když úrok z prodlení požaduje v zákonné sazbě (tj. v sazbě 15 % ročně plynoucí z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl.12. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 1 128 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč (za 3 úkony právní služby po 400 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 943 Kč.13. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..