Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 43 843,26 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne 28. 6. 2024 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa: sídliště , adresa, , přičemž žalovaná za odebranou elektřinu za období od 11. 4. 2025 do 29. 4. 2025 nezaplatila částku 3 090,23 Kč (faktura č. , tel. číslo, ze dne 14. 5. 2025 se splatností 28. 5. 2025), dále za období od 9. 8. 2024 do 10. 4. 2025 pak nezaplatila částku 24 503,03 Kč (faktura č. , tel. číslo, ze dne 15. 4. 2025 se splatností 29. 4. 2025). Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 16 250 Kč jako smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, která představuje fixní část smluvní pokuty ve výši 500 Kč a dále násobku částky 750 Kč a počtu 21 kalendářních měsíců zbývajících do konce doby trvání smlouvy za období od 9. 8. 2024 do 31. 12. 2026 – faktura č. , hodnota, ze dne 21. 5. 2025 se splatností 4. 6. 2025. Smluvní pokuta byla účastníky sjednána ve smlouvě (odst. 4) a v obchodních podmínkách (2.2). Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny celkovou částkou 27 593,26 Kč. Z důvodu předčasného ukončení smlouvy požaduje žalobkyně po žalované smluvní pokutu ve výši 16 250 Kč. Na fakturované částky žalovaná ničeho nezaplatila.Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ustanovení § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ustanovení § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni v souladu s ustanovením VOP vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2084 a násl. občanského zákoníku). Proto soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 658 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 754 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 843,26 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.