5 C 108/2021-23 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně, jako postupník pohledávky původního věřitele [právnická osoba], se domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na zápůjčce, poskytnuté žalované [2018] pod [číslo] ve výši 10 000 Kč a na základě další zápůjčky ze dne [2018] pod [číslo] poskytnuté žalované ve výši 15 000 Kč. V případě každé zápůjčky byly sjednány ještě poplatky, které zahrnovaly úrok, dále pak poplatky za administrativní činnost, flexibilní splácení za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, přičemž v případě zápůjčky ze dne [2018] činily tyto poplatky bez úroku 57,62 %, v případě zápůjčky ze dne [2018] představovaly poplatky bez úroku 71,28 %. Žalobkyně pak v žalobě uplatňuje nároky samostatně z obou smluv s vyčíslením dluhu váznoucího na nesplacené jistině a vyčíslením dluhu váznoucího na neuhrazených poplatcích. Ze smlouvy o zápůjčce, která byla poskytnuta ve výši 10 000 Kč, požaduje k úhradě včetně poplatku 16 808,57 Kč a kapitalizované úroky z prodlení a sjednané úroky ve výši 29 % ročně vždy z dlužné jistiny, kdy tyto úroky pak nárokuje ještě ode dne následujícího po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Stejným způsobem vyčísluje i druhý nárok, týkající se půjčky ve výši 15 000 Kč, kdy nárokuje k zaplacení na jistině a poplatcích 23 288,19 Kč. Nárok dokládá smlouvami o půjčkách, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalované včetně dokladu o odesílání, předžalobní upomínkou s právním rozborem včetně dokladu o odesílání, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy k vyjádření, která byla žalované doručena na adresu [adresa], [ulice] vhozením do schránky s účinky doručení [2021]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula 3. 8. 2021, aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla, nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, tak jak jsou shora označené, když obě smlouvy o zápůjčce posuzuje ve smyslu § 2390 a § 2392 obč. zák. s ohledem na dobu uzavření těchto smluv v roce 2018. Podle těchto ustanovení, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Pokud pak jde o ujednání týkající se poplatku za administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení účtu a komfortní splácení, posuzuje soud tato ujednání ve smyslu § 1724 a § 1725 obč. zák. a dalších ustanovení, když smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Smlouva je uzavřena jakmile si strany ujednaly její obsah. Toto ujednání je však třeba posuzovat i s ohledem na ustanovení § 1796 a § 580 obč. zák., kdy neplatnou je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle § 580 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo odporuje zákonu či narušuje veřejný pořádek. Soud pak má za to, že ujednání týkající se závazku žalované platit poplatky za administrativní činnost, flexibilní splácení a komfortní splácení, které v případě smlouvy [číslo] představuje bez sjednaného úroku 57,52 % poskytnutých finančních prostředků a v případě smlouvy [číslo] tyto stejné poplatky představují 71,28 % poskytnutých finančních prostředků, je ujednání lichevní, nemravné, odporující zákonným ustanovením, tedy neplatné, takže nárok vyplývající z těchto sjednaných poplatků soud nepřiznává a žalobu zamítá. Přiznává však sjednané úroky ve výši 29 % ročně ze sjednané částky poskytnuté žalované jako zápůjčka i úroky z prodlení odpovídající zákonné sazbě a to ve smyslu § 1970 obč. zák. a ve výši stanovené prováděcími předpisy, které byly z jistiny kapitalizované od doby, kdy se žalovaná dostala do prodlení do doby uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a jsou nárokovány i za následující období, takže je soud žalující straně přiznává po právu, a pokud jde o smluvní úroky 29 %, jsou kapitalizovány z dlužné jistiny a žalobkyni náleží ve smyslu § 2392 obč. zák. až do zaplacení. Pokud pak jde o vyčíslení nároku, plynoucího ze smlouvy [číslo] kdy žalované byla poskytnuta zápůjčka 10 000 Kč, lze požadovat po právu i úroky sjednané ve výši 1 789 Kč, takže žalovaná měla povinnost vrátit 11 789 Kč. S ohledem na tvrzení v žalobě, činil závazek na jistině 10 000 Kč a na poplatcích 8 917 Kč takže celkově měla zaplatit podle žalobkyně žalovaná 18 917 Kč avšak s ohledem na žalobní tvrzení o zůstatku dluhu na jistině ve výši 9 520,86 Kč a na poplatcích ve výši 7 287,71 Kč žalovaná zaplatila 2 108,43 Kč a protože soud považuje ujednání o poplatcích -s výjimkou úroků - za neplatné, byla žalovaná povinna vracet pouze 11 789 Kč, takže při úhradě částky 2 108,43 Kč dluží 9 680,57 Kč a ve zbývající části tedy ve výši 7 128 Kč je nárok z neplatného ujednání třeba zamítnout. Obdobně soud posuzoval výpočet i ze smlouvy [číslo] kdy žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč a sjednané úroky činily 3 676 Kč. S ohledem na neplatné ujednání o dalších poplatcích pak měla žalovaná zaplatit 18 676 Kč, když podle tvrzení žalobkyně, žalovaná na jistině dluží 13 331,65 Kč, na poplatcích 9 956,54 Kč. Je tedy třeba dovodit, že žalovaná zaplatila 4 031,18 Kč, takže s přihlédnutím k neplatnému ujednání o poplatcích, pokud by žalobkyně správně měla uhradit 18 676 Kč a bylo zaplaceno 4 031,18 Kč, představuje dluh 14 644,82 Kč a pro rozdíl mezi uplatňovanou částkou ve výši 23 288,19 Kč je třeba žalobu co do částky 8 643,37 Kč pro neplatné ujednání o poplatcích zamítnout. Rozhodnutí pro částečný úspěch žalobkyně se promítá i do otázky nákladů řízení, když lze uzavřít, že žalobkyně byla z 60 % úspěšná a ze 40 % neúspěšná, takže ji náleží 20 % vynaložených nákladů, a to za soudní poplatek ve výši 2 005 Kč a tři úkony právního zastoupení advokátem po 300 Kč a tři paušály po 100 Kč a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Z celkových nákladů 4 183 Kč pak představuje 20 % částku přisouzenou ve výroku rozsudku a splatnou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.