5 C 13/2021-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele [právnická osoba] se domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na neuhrazeném úvěru, který byl žalované poskytnut na základě smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] ve výši 10 000 Kč. Spolu s vrácením této částky se žalovaná zavázala zaplatit úrok odpovídající roční procentuální sazbě 24 % a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč splatný při uzavření, dále poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku ve výši 18 600 Kč měla žalovaná splácet ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně po dobu 14 měsíců. Protože žalovaná závazek neplnila řádně a včas, byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]; k tomuto datu činil dluh na jistině částku ve výši 10 000 Kč, na úroku částku 1 900 Kč, na poplatku za uzavření částku 2 500 Kč a na administrativním poplatku 1 500 Kč. Dále pak nárokuje žalobkyně smluvní pokutu, původně ve výši 6 000 Kč, když ohledně částky 1 000 Kč vzala žalobkyně žalobu zpět, pokud jde o smluvní pokutu, a žádala proto přisouzení částky 20 900 Kč, když o zpětvzetí, zastavení řízení a o připuštění změny žaloby rozhodl soud usnesením ze dne [datum] a výrok o připuštění změny žaloby nabyl právní moci [datum] Smluvní pokutu si smluvní strany dohodly na základě podmínek spotřebitelského úvěru pro případ prodlení dlužníka s plněním závazku. Výše pokuty byla sjednaná na částku 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně do výše součinu čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o úvěru, předpisem splátek, transakční historií, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalovanému, předžalobní výzvou s dokladem o doručování a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. 2. Podle tohoto ustanovení není v projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla doručena účinně dne [datum], když stanovená sedmidenní lhůta marně uplynula [datum], aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemných dokladů předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], ze které je zřejmé, že ve smlouvě o úvěru sjednali účastníci poskytnutí finanční částky 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úroky odpovídající částce 24 % ročně a dalšími poplatky za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, za správu úvěru 2 200 Kč, za hotovostní výběr splátek 3 200 Kč. Pokud jde o tato ujednání, posuzuje soud projevenou vůli účastníků se sjednaným obsahem ve smyslu § 1724 a 1725 obč. zák., přičemž podle § 576 obč. zák., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Z toho důvodu soud rozlišuje ujednání ve smlouvě o úvěru spolu s úroky od ujednání o poplatcích a ujednání o smluvní pokutě. 3. Pokud jde o ujednání o smluvní pokutě, vychází z předpokladu § 2048 obč. zák. a § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy v případě neplnění závazku a prodlení dlužníka lze požadovat smluvní pokutu ve výši zákonem přepokládanou, maximálně ve výši součinu 0,5 a výší jistiny. Tomuto předpokladu odpovídá částka 5 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila svůj závazek řádně a včas a úvěr tak byl zesplatněn, je povinna smluvní pokutu zaplatit dle § 2048 obč. zák. a soud tuto částku zahrnuje pod přisouzený nárok ve výši 5 000 Kč. 4. Pokud jde o dluh vzniklý v souvislosti s poskytnutými finančními prostředky ve výši 10 000 Kč se sjednanými úroky, které byly vyčíslené ke dni zesplatnění částkou 1 900 Kč, odpovídá tento sjednaný závazek předpokladům § 2395 obč. zák., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na specifikaci nároku provedeného žalobkyní při částečném zpětvzetí žaloby, zůstává z uplatněné částky 20 900 Kč po odečtení částky 5 000 Kč připadající na smluvní pokutu k úhradě částka 15 900 Kč, která však zahrnuje i dluh na neuhrazených poplatcích a v tomto směru vychází soud z toho, že částku 5 400 Kč týkající se poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek, tedy ve výši 5 400 Kč, která je s ohledem na provedenou specifikaci vyčíslena v nižším rozsahu vzhledem k částečnému plnění ze strany žalované, považuje soud za ujednání neplatné odporující ustanovení § 1813 obč. zák., podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele a podle § 1796 obč. zák. je neplatnou smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Soud proto ujednání týkající se poplatku považuje za zákonu neodporující pouze v rozsahu 400 Kč, což se týká poplatku za uzavření smlouvy a tento poplatek lze považovat za přiměřený. Pokud pak jde o další dva poplatky v celkové výši 5 400 Kč, představuje tato hodnota poplatku 54 % poskytnutých finančních prostředků, kdy povinnost vrátit o 54 % finančních prostředků více než kolik žalovaná získala bez ohledu na úroky, je ujednáním lichevním, odporujícím mravnosti ve smyslu § 580 obč. zák., a proto soud tato ujednání, byť se strany na obsahu shodly, považuje za neplatné a k neplatnosti přihlíží i ve smyslu § 588 obč. zák. bez návrhu. Z toho důvodu nárok na zaplacení částky 5 400 Kč žalobkyni zamítl. V ostatním rozsahu kapitalizovaný úrok a navíc žalobkyní požadovaný úrok smluvní z dlužné jistiny i úrok z prodlení, jehož výši určují prováděcí předpisy a který náleží žalobkyni podle § 1970 obč. zák., soud přiznává ve vyčísleném rozsahu. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky se řídí ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí v závislosti na úspěchu a neúspěchu. Žalobkyně byla neúspěšná zhruba v jedné čtvrtině a ze tří čtvrtin úspěšná, takže rozdíl v poměru úspěchu a neúspěchu představuje cca 50 % Náklady, které žalobkyni vznikly, činí 1 000 Kč soudní poplatek a dále pak soud přiznává na těchto nákladech dle § 14b o. s. ř. tři úkony po 300 Kč, tři paušály po 100 Kč a 21 % DPH dle osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 ods.t 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení pak náleží žalobkyni z částky 2 452 Kč v rozsahu 50 %, tedy částkou 1 226 Kč, splatnou k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.