17 C 64/2022-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím a částky 2 079 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo]. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba], a. s . úvěr ve výši 4 500 Kč v hotovosti, což žalovaný ztvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím v jedné splátce s 30 denní splatností ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný nehradil sjednanou částku řádně a včas, proto mu vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále povinnost zaplatit paušálně náhradu výdajů spojených s upomínáním dle sazebníku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 6 729 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 079 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaný dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradil. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu požadovala žalobkyně po žalovaném rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 4 500 Kč, který byl kapitalizován za dobu od [datum] do [datum] ve výši 597,95 Kč, a dále ode dne [datum] do zaplacení. 2. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byl žalovaný seznámen dopisem ze dne [datum]. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní, respektive právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 4 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný převzal žalovanou částku ve výši 4 500 Kč a tuto do dnešní doby nevrátil. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzýván. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 6. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. 7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 4 500 Kč Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčená na dobu 30 dnů s tím, že úvěr může být prodloužen až na 360 dnů. Splatnost úvěru mohla být posunuta o 11 x 30 dní, v takovém případě byl žalovaný spotřebitel uhradit za každé prodloužení částku 1 035 Kč, tj. za prodloužení splatnosti na jeden rok částku ve výši 11 385 Kč. V takovém případě by úrok dosáhl 253 % ročně. Přestože se ve smlouvě uvádí, že pokud by žalovaný zaplatil dlužnou částku do 30 dnů, je úrok nulový, nelze odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je právní předchůdce žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran. Neplatnost smlouvy spatřuje soud i v tom, že ujednání o smluvní pokutě je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3, § 6 a § 8 NOZ. Sjednání krátkodobého finančního úvěru s tak vysokou smluvní pokutou jako sankcí pro případ řádného nesplacení úvěru nevelkého rozsahu, soud považuje na nepoctivé právní jednání ze strany věřitele, které má za cíl dosáhnout nikoliv apriori vrácení zapůjčené částky, ale realizaci sankcí sjednaných pro případ nesplacení této relativně nevelké zápůjčky. Takovéto počínání věřitele i s ohledem na nastavenou úrokovou sazbou po uplynutí lhůty 30 dnů nemůže požívat právní ochrany. 12. Soud má za prokázané, že žalovaný přezval částku ve výši 4 500 Kč, kterou nevrátil. Soud má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátil částku ve výši 4 500 Kč, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaný přezval částku ve výši 4 500 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit, a to v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. 13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 10 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády, tj. ve výši 8,5 % ročně. 14. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni požadované náklady spojené s vymáháním pohledávky, smluvní pokutu, ani další příslušenství včetně kapitalizovaného zákonného úroku od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, respektive poměr v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 579 Kč a