5 C 159/2022-22 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba], se domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na nespláceném úvěru, který byl žalované poskytnut na základě smlouvy [číslo] uzavřené [datum]. Podle této smlouvy byly žalované poskytnuté finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s dalšími poplatky a to ve výši 1 600 Kč na úrocích, 1 600 Kč za administrativní činnost a 3 200 Kč za hotovostní inkaso splátek. Podle smlouvy měla žalovaná závazek splácet po dobu 60 týdnů po 420 Kč, když poslední splátka připadla na [datum]. Žalovaná zaplatila pouze 1 000 Kč a pohledávka pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupená žalobkyni. Ta nárok uplatňuje soudní cestou a dokládá ho smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalované, smlouvou o úvěru, kartou zákazníka, výzvou k zaplacení a předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která jí byla zaslána na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec a číslo] a doručena fikcí s účinky doručení dne [datum], takže stanovená 7 denní lhůta marně prošla [datum] aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky vstoupila do pozice věřitele, který má pohledávku za žalovanou na základě uzavřené úvěrové smlouvy dne [datum]. Podle této smlouvy byly žalované poskytnuté finanční prostředky, které se zavázala vrátit spolu s úroky a dalšími poplatky. Smlouva sjednaná mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, se řídí ustanovením § 2395 o. s. ř., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle těchto předpokladů tedy měla žalovaná vrátit žalobkyni 8 000 Kč a sjednané úroky ve výši 1 600 Kč, tedy částku 9 600 Kč. Pokud plnila pouze 1 000 Kč, žalobkyni dluží 8 600, na základě smlouvy o úvěru a pokud jde o zbývající část závazku 4 800 Kč, je třeba posoudit toto ustanovení ve smyslu § 1724 a § 1725 obč. zák. ale rovněž ve smyslu § 1813 a § 580 obč. zák. Sjednaný závazek týkající se poplatků ve výši 4 800 Kč sice vychází z projevené vůle oběma stranami, nicméně podle § 1813 obč. zák. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhou prav nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Pokud byly sjednány poplatky, které představují 60 % finančního plnění oproti poskytnuté částce a to bez ohledu na sjednané úroky, považuje soud toto ujednání za odporující § 1813 obč. zák. tedy zákazu nepřiměřených závazků, protože staví žalovanou do nerovnovážného postavení a ujednání o poplatcích ve výši 60 % poskytnutých finančních prostředků, se jeví jako ujednání nemravné, kdy k této nemravnosti ve smyslu § 580 obč. zák. přihlíží soud z moci úřední dle § 588 obč. zák. jako k ujednání neplatnému. V tomto směru lze ujednání o sjednaných poplatcích oddělit od ujednání o vlastní úvěrové smlouvy a z toho důvodu v tomto rozsahu pro neplatnost soud žalobu zamítá. V ostatním rozsahu bylo žalobě vyhověno, neboť sjednané úroky jak obchodní, tak zákonné, jsou vypočítávané z jistiny, což je v souladu s ujednáním o úvěrové smlouvě dle § 2395 obč. zák. i v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 obč. zák., pokud jde o úroky z prodlení, jejichž výši určují prováděcí předpisy. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pro náklady řízení platí poměr úspěchu a neúspěchu účastníků, když žalobkyně byla úspěšná z 65 % a z 35 % neúspěšná. Náleží jí tedy 30% vynaložených nákladů, které spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v nákladech právního zastoupení advokátem. Ty spočívají ve třech úkonech po 300 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. 30 % z celkové částky nákladů ve výši 2 452 Kč představuje částka přisouzená ve výroku rozsudku a splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.