5 C 197/2021-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele, společnosti [právnická osoba], se domáhá po žalovaném u Okresního soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované bydliště, zaplacení pohledávky z nesplněného závazku žalovaného na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Podle této smlouvy pod názvem,,smlouva o půjčce“ byly žalovanému poskytnuté finanční prostředky ve výši 13 000 Kč při sjednaném úroku 1 820 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku 22 620 Kč ve splátkách po 390 Kč po dobu 58 týdnů, když poslední splátka připadla na termín [datum]. Žalovaný zaplatil ve prospěch pohledávky, která byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], pouze 6 100 Kč, které byly alokovány na jednotlivé položky závazku žalovaného. Žalobkyně proto vyčísluje jistinu na 12 722,37 Kč úrok je 0, poplatek za administrativní činnost je 0 a dluh na poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 797,63 Kč. Sjednané úroky odpovídaly roční sazbě 23,72 %. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o půjčce, kartou zákazníka, obchodními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky odesílané žalovanému, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování a navrhuje postup dle § 115 a) o. s. ř. 2. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout ve věci na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla zasílána na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec], [ulice a číslo] i na adresu [adresa žalovaného], takže stanovená 7 denní lhůta marně uplynula [datum] aniž žalovaný postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítl nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, zejména z předložené smlouvy, kterou posuzuje dle § 2390 obč. zák. jako smlouvu o půjčce. Podle tohoto ustanovení platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Soud má za to, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o půjčce s úroky ve výši 23,72 % ročně, takže při době, po kterou měl žalovaný závazek splácet, činily tyto úroky 1 820 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit 14 820 Kč, přičemž podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 6 100 Kč. Žalobkyni tedy dluží na závazku vyplývajícím ze smlouvy o půjčce 8 720 Kč, které soud přiznává ve smyslu cit. ustanovení spolu s úroky z prodlení ode dne následujícího po dni k němuž byl být závazek žalovaným splněn ve výši určené prováděcími předpisy dle § 1968 a § 1970 obč. zák. 3. Pokud jde o částku 7 800 Kč a kapitalizované úroky, jakož i úroky smluvní a úroky z prodlení z částky 12 722,37 Kč od [datum] do zaplacení soud zamítá, neboť v této části považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou. Neplatnost podle názoru soudu spočívá v nepřiměřeném závazku žalovaného, neboť ujednání ve smlouvě týkající se administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek představuje 60 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na úroky a staví žalovaného jako spotřebitele do nepřiměřeného postavení ve smyslu § 1813 obč. zák. Podle tohoto ustanovení jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Ujednání o placení těchto poplatků ve výši 60 % poskytnutých finančních prostředků, které je žalovaný povinen vracet spolu ještě s úroky, je ujednáním neplatným, nemravným, odporujícím zákonu, a proto podle § 580 obč. zák. a § 588 obč. zák. podle něhož soud přihlíží k neplatnosti i bez návrhu, rozhodl o zamítnutí žaloby v uvedeném rozsahu. Provedené platby žalovaným ve smyslu těchto neplatných ujednání nelze alokovat na poplatky, které jsou závazkem neplatným. Stejně tak nelze vycházet z vyčíslené částky na kapitalizovaných úrocích, neboť je vyčíslena na základě nesprávného základu. Soud však přiznává žalobkyni sjednané smluvní úroky i úroky z prodlení, a to od data následujícího k němž měl být závazek žalovaného splněn a od kdy je žalovaný v prodlení a nesplnil ani svoji povinnost platit jistinu ani úroky podle § 2 392 obč. zák. 4. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch a neúspěch žalobkyně je podstatě vyvážený a cit. ustanovení umožňuje soudu rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náklady řízení.