9 C 101/2021-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 189,39 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva o úvěru“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru, žalovaná obdržela finanční obnos ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy o úvěru. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli žalobkyně uhradit celkovou částku ve výši 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splatnost poslední splátky pak připadala na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě (svobodná, bez vyživovacích povinností) a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání (zaměstnaná od [datum]), ostatních finančních závazcích (další dva věřitelé [název firmy] a [název firmy] s celkovou výší nesplacených dluhů 38 658 Kč), výši měsíčních příjmů (33 300 Kč, použitelný příjem ve výši 22 690 Kč), výši měsíčních výdajů (bydlení, energie 2 000 Kč měsíčně, doprava, jídlo, osobní náklady 3 410 Kč měsíčně, měsíční splátky stávajících půjček 5 200 Kč) a požadovanou výši úvěru (15 000 Kč na 14 měsíců se splátkami ve výši 1 992 Kč). Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když uhradila pouze dvě splátky v celkové výši 4 992 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Z původního věřitele byla následně pohledávka postoupena na žalobkyni a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna osoby věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum], kde byla žalované vyčíslena celková dlužná pohledávka a byl jí poskytnut termín splatnosti do [datum]. Zároveň byla žalovaná upozorněna na možnost vzniku mimosoudních nákladů na vymáhání. Dle tvrzení žalobkyně, celková hodnota postoupené pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 36 203,82 Kč, která se skládala z - nesplacené jistiny ve výši 12 501,46 Kč - nesplaceného smluvního úroku 999,10 Kč - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 034,33 Kč - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 144,41 Kč - nesplaceného inkasního poplatku 2 216,70 Kč - postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 509,49 Kč po celkové splatnosti závazku - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 798,33 Kč - postoupené smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč. Po zvážení všech okolností se však žalobkyně rozhodla s ohledem na osobu žalované, neuplatit v žalobě postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně tedy žalobou po žalované požadovala uhrazení: - nesplacená jistina 12 501,46 Kč - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 999,10 Kč - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 034,33 Kč - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 144,41 Kč - nesplacený inkasní poplatek 2 216,70 Kč - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 515,59 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 501,46 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 833,57 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 501,46 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, (odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč) - smluvní pokuta ve výši 3 687,93 Kč vycházející ze smlouvy o úvěru z odstavce 4 na 1. straně smlouvy před rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru tj. od [datum] do [datum] Smluvní pokuta je požadovaná za zkrácené období ku prospěchu žalované, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Když vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ust. § 168 odst. 1 téhož zákona. 4. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Zákon o spotřebitelském úvěru 9. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 888 Kč Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčena na 14 měsíců s úrokem přesahující v podstatě téměř 80 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 1 444 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci si zároveň sjednali náklady za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkaso plateb v hotovosti za další částku ve výši 11 444 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí jako nemravné. Náklady na poskytnutí úvěru, vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek jsou náklady, které jsou požadovány v neúměrné výši poskytovaného úvěru žalované. Dle názoru soudu jsou de facto skrytým úrokem a ziskem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Soud prvního stupně dále k tomuto uvádí, že žalobkyní předestřená judikatura týkající se oprávněnosti poplatku za sjednání úvěru je zavádějící, neboť poplatek za sjednání úvěru u nebankovní společnosti a paušální poplatek za správu úvěru u banky soud prvního stupně považuje za rozdílná skutková tvrzení, která nel