10 C 68/2023-32 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 10 201 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 901 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 323,16 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 19 401 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 235,64 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 14 401 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 320,12 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 10 201 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávku ve výši 9 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 109,95 % ročně, a to z částky 18 474,43 Kč od [datum] do [datum] a úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč od [datum] do [datum] ve výši 148,37 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 18 003,17 Kč od [datum] do [datum] ve výši 207,23 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 13 003,17 Kč od [datum] do [datum] ve výši 273,54 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 8 803,17 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 36 266 Kč. 2. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem) smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 109,95 % ročně splácet v 9 měsíčních splátkách po 3 827 Kč, která zahrnovala i pojištění. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení, když v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil v období od [datum] do [datum] částku ve výši 3 500 Kč, a po zesplatnění celého úvěru částku ve výši 13 700 Kč, celkem tedy žalovaný uhradil 17 200 Kč. V souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalobkyni vzniklo v důsledku prodlení žalovaného právo na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy ve výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč dle čl. 6 smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy, a to ke dni [datum]. Podle bodu 6.5 smlouvy potom ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši 21 707,17 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu [číslo] smlouvy bylo sjednáno, že pokud nebude po zesplatnění úvěru zaplacena nová jistina úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se tedy skládá z dlužné nové jistiny v celkové výši 8 803,17 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované k datu vyhotovení žaloby ve výši 9 000 Kč a úroku za poskytnutí úvěru odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši uvedené shora, poté dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve výši 8,25 % ročně, maximálně do částky ve výši 36 266 Kč. 3. V průběhu řízení – před zahájením jednání - žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum], přičemž zjevné překlepy opravila žalobkyně při ústním jednání. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 5. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 6. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. platí, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 7. Soud postupoval podle citovaných ustanovení a řízení částečně zastavil výrokem I. rozsudku, když souhlas ostatních účastníků soud nevyžadoval. K rozhodnutí zbýval předmět řízení pro částku ve výši 16 649 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 349 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 849 Kč od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 11 849 Kč od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 649 Kč od [datum] do zaplacením a úrok ve výši 23,19 % ročně z částky 18 474,43 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 18 474,43 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 14 655,43 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 9 655,43 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 5. 55,43 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 36 266 Kč. 8. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum], ke kterému se bez včasné omluvy žalovaný nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného. 9. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. 10. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, kdy celková částka, kterou se žalovaný v souvislosti s poskytnutím této částky zavázal uhradit, byla 30 222 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 9 měsíců s tím, že celkovou částku se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních pravidelných splátek ve výši 3 827 Kč (s pojištěním), a to vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 109,95 % ročně, a ve smlouvě jsou uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. 6 smlouvy; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Téhož dne byl rovněž sepsán předsmluvní formulář, ve kterém byly ujednány základní podmínky smlouvy. 11. Z listiny označené jako„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala finanční situaci žalovaného. 12. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalovanému byl schválen úvěr v požadované výši s tím, že součástí byl splátkový kalendář. 13. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že ve prospěch žalovaného byla poukázána částka ve výši 20 000 Kč. 14. Soud rovněž k důkazu provedl kartu klienta, ze které vyplynulo, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru uhradil celkem částku ve výši 17 200 Kč. 15. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.. 16. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). 17. Podle § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 18. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 19. Podle § 419 obč. zák. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 20. Podle § 420 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 21. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 22. Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 23. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 24. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 25. Podle § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázan