7 C 196/2023-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 600 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. 2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Na základě těchto smluv se dostala do dispozice žalované finanční částka, a tuto se zavázala navrátit zpět včetně poplatků za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaná si dle tvrzení žalobce neměla své povinnosti řádně plnit. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Tato skutečnost má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky v příloze na str. 14. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Žalovaná však na tyto výzvy nikterak nereagovala. V důsledku tohoto se měla dostat do prodlení se splněním svých povinností vůči svému věřiteli. 4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud v daném případě posoudil obsah předmětné smlouvy a vyhodnotil, že smluvní vztah je založený mezi podnikatelem a spotřebitelem. Lze tak očekávat, že pro vymezení práv a povinností stran je nezbytně nutné, aby byla splněna přísnější kritéria s ohledem na slabší stranu spotřebitele, kterým žalovaný je. Práva a povinnosti stran musí být vymezena určitě a srozumitelně, musí být založena na vyváženosti práv a povinností smluvních stran, nesmí být nemravná, nepoctivá. Z předmětné smlouvy soud zjistil a má za prokázané, že ze strany právního předchůdce žalobce se fakticky dostala do dispozice žalované částka ve výši 7 000 Kč a žalovaná měla povinnost hradit kromě této částky i poplatek. Předmětný poplatek představoval úrok ve výši 1400 Kč, odměnu za administrativní činnost 1400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2800 Kč. Žalovaný se zavázal, že předmětnou částku uhradí v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. Soud má za prokázané, že ze strany žalovaného byla realizována částečná úhrada ve výši 1000 Kč. Žalobce předmětnou částku rozpoložil do úroků 766,65 Kč, na poplatky do výše 233,35 Kč. Žalobce se dožadoval jistiny ve výši 7000 Kč, úroku ve výši 633,35 Kč, poplatku za administrativní činnost 1400 Kč, hotovostní inkaso splátek 2566,65 Kč. 5. Soud vyhodnotil, že práva a povinnosti stran, tak jak jsou vymezena, v předmětné smlouvě jsou velmi obsáhle upravena, v části základní smlouvy na str. 1 kde je bod 1 pak navazuje další body 2 – 10 ujednání podmínek smlouvy, která jsou velmi nepřehledná, velmi malým písmem, nevzbuzujícím svoji důležitost, upravena. Z předmětné smlouvy není zřejmá, jaká konkrétní výhoda, volbou hotovostního inkasa splátek, žalovanému vznikne. Žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jakým způsobem obsah této služby byl naplněn. V případě poplatku za administrativní činnost 1400 Kč soud považuje předmětné ujednání za ujednání, které odporuje dobrým mravům, předmětná částka je nepřiměřeně vysoká, lze tak předmětné ujednání považovat ve smyslu ustanovení § 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb. za absolutně neplatné, ale i v této části dochází k nepřiměřenému zásahu do vyváženosti práv a povinností stran výrazně v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele, soud proto k předmětným ujednáním nepřihlédl. Za předpokladu pokud žalovaný plnil na tyto služby, soud považuje předmětná plnění za plnění na jistinu ve výši 233,35 Kč, neboť předmětná ujednání považuje soud za nepřiměřená, způsobující nevyváženost povinností v neprospěch žalovaného subjektu spotřebitele, soud proto k nim nepřihlédl s poukazem na ustanovení § 1812, § 1813, § 1814, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb.) V této části tak soud přistoupil k zamítnutí žaloby a to i v části jistiny 233,35 Kč a příslušenství, neboť je zřejmé, že žalovaná si plnila v tomto rozsahu své povinnosti vůči svému věřiteli řádně a včas. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná měli ujednaný kapitalizovaný úrok ve výši 1400 Kč (20 % 60 týdnů). S ohledem na dobu splatnosti, výši splátky, výši pohledávky je možné posoudit, že žalovaná mohla být v dobré víře, že celkový úrok ve výši 1400 Kč je úrokem přiměřeným a jediným, který je po ní možné v daném případě spravedlivě požadovat. Smlouva v části 1.4 je velmi nesrozumitelně koncipovaná. Žalovaná se nemusela orientovat v obsahu předmětné smlouvy, v jejím kontextu, pro svoji nepřehlednost a neurčitost, nesrozumitelnost je předmětná smlouva nepoctivá, ujednání jsou nemravná odporující dobrým mravům a nepřiměřená. Za daných okolností soud tak přistoupil k zamítnutí i v části dalšího úroku z úvěru, který v daném konkrétním případě představoval výši 22,38 % ročně, kdy předmětná částka ani z předmětného ustanovení nevyplývá, opětovně s poukazem na ustanovení § 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb. v návaznosti na §§ 1812 - 1815 zákona č. 89/2012 Sb. 6. Ve zbývající části soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru. Je povinností žalované, aby navrátila zpět částku (v daném konkrétním případě zbývá k úhradě 6 766,65 Kč, úrok 633,35 Kč), která se do jeho dispozice fakticky dostala za přiměřených smluvních podmínek. Předmětná smlouva je podřazena pod ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a zákon o spotřebitelském úvěru. Ve zbývající částku soud přistoupil z důvodu již výše uvedených k zamítnutí žaloby. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná se v soudem přiznané části dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalované i zákonný úrok z prodlení postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl poměrně úspěšný žalobce 7 400 Kč (63,80 %): žalovaný 4 200 Kč (36,20 % rozdíl 27,60 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 300 Kč podle § 14 b) odst. 1 vyhl 177/1996 Sb, 3 x režijní paušály podle § 14 b) odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH- 2452 Kč Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částka ve výši 676,80 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], PH.D.