7 C 203/2023-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 29 796,06, včetně příslušenství z částky 15 396,06 Kč v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, 14 400 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o úvěru [číslo] která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum]. Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal navrátit zpět částku 15 000 Kč, která se do jeho dispozice dostala za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaný si své povinnosti neměl řádně plnit. 3. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, a žalobce se omluvil. 4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Soud v daném případě z předmětné smlouvy zjistil, že byla uzavřena mezi věřitelem, podnikatelem a žalovaným dlužníkem, v pozici spotřebitele. Na základě předmětné smlouvy ze dne [datum] se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka 15 000 Kč, pokrácena o administrativní poplatek ve výši 450 Kč. Povinností žalovaného bylo hradit kromě předmětné jistiny i náklady spotřebitelského úvěru, které nejsou blíže specifikované, navazují z bodu I. na bod II., kdy dle žalobce částka ve výši 3 000 Kč, představovala úrok, částka 6 375 Kč úplaty, a na administrativní poplatek 450 Kč. Měsíční náklady předmětného spotřebitelského úvěru byly ve smlouvě v souladu s počtem splátek sjednány ve výši 722 Kč. Žalovaný měl předmětnou částku ve výši 24 375 Kč hradit po odečtení administrativního poplatku 450 Kč, ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1 875 Kč, kdy první splátka byla splatná 25. den po uzavření smlouvy, další splátka byla splatná 30. od splatnosti předchozí splátky s tím, že úrok a úplata byly splatné v prvních 5ti měsíčních splátkách. S poukazem na bod III. obchodních podmínek bylo povinností žalovaného hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvní povinnosti, která představovala 722 Kč za každý započatý kalendářní měsíc v prodlení žalovaného se zaplacením jistiny včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru, s účinností od měsíce října roku 2022 do podání návrhu, kdy předmětná částka by představovala 93 860 Kč, a žalobce se tohoto nároku dožadoval ve výši 14 440 Kč. Ze strany žalovaného bylo na závazek žalobce uhrazeno 6 375 Kč a 2 603,94 Kč, kdy částka byla dle zápočtu žalobce realizovaná na jistinu a na úrok. 5. Vztah založený mezi účastníky řízení je vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem, a v dané věci je nezbytně nutné, aby předmětná smlouva odpovídala dobrým mravům, práva a povinnosti stran zásadním způsobem nenarušovala rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Pokud se jedná o obchodní podmínky, v rámci kterých je upravena smluvní pokuta žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jakým způsobem s jejich obsahem obeznámil subjekt dlužníka v pozici spotřebitele. Předmětné obchodní podmínky jsou nepodepsané a soud nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za neprokázaný. Navíc smluvní pokuta, upravená ve smluvních podmínkách i zcela odporuje dobrým mravům, s poukazem na § 580, § 588 zákona č. 89/ 2012 Sb. by se jednalo o absolutně neplatné ujednání. V případě celkových nákladů spotřebitelského úvěru, má soud za prokázané, že předmětné ujednání, je neurčitě vymezeno v rámci předmětné smlouvy tak, jak vyplývá z bodu I., který navazuje na bod II., není tak zřejmé co konktrétně a z jakého důvodu v dané výši představuje náklady spotřebitelského úvěru ve výši 9825 Kč, ve výši, které přesahuje polovinu poskytnuté částky žalovanému ze strany žalobce. Soud považuje předmětné ujednání za nesrozumitelné, neurčité, a proto jej posoudil za absolutně neplatné s poukazem na ustanovení §§ 580, 588 zákona č. 89/2012 Sb. Navíc s ohledem na jeho výši je zřejmé že zásadním způsobem narušuje rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. V tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení § 1812, § 1813, § 1814, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb.. 6. Za předpokladu, pokud žalovaný plnil částku ve výši 2 603,94 Kč, která byla dle žalobce započítána za úrok, soud považuje předmětné plnění za plnění na jistinu. V této části pak přistoupil i zamítnutí žaloby včetně dalšího poplatku z částky, představující náklady úvěru. V tomto ohledu se jednalo o částku ve výši 3 053,94 Kč, když soud do této částky započetl částku 450 Kč na administrativní poplatek, a částku ve zbývající části odpovídá příslušenství v podobě nákladů úvěru. Ve zbývající části soud má za prokázané, že do dispozice žalovaného se dostala fakticky částka ve výši 15 000 Kč, a je tak povinností žalovaného, aby navrátil zbývající část ve výši 5 571,06 Kč. Vztah založený mezi účastníky řízení, je právně kvalifikovaný jako smlouva o spotřebitelském úvěru, a je podřazený ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností ve výši přiznané do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z této částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu z § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle úspěchu ve věci. Poměr úspěchů převažuje na straně žalovaného subjektu. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízení nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.