7 C 337/2022-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 269,19 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím požadované částky, smluvní pokuty, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba], dále právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne [datum]. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný měl navrátit kromě této částky, i příslušenství 12 888 Kč představující dle žalobce úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek. Žalovaný měl předmětnou částku hradit v měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Žalovaný si tyto své povinnosti neměl řádně plnit a uhradit pouze a jen částku ve výši 7 400 Kč, kdy na poskytnutou jistinu byla započtena částka ve výši 3 703,81 Kč a na příslušenství 3 669,19 Kč. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Tyto skutečnosti byly zjištěny zejména z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek a v dílčí smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dále z potvrzení o realizované úplatě za postoupení pohledávky a z oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný byl vyrozuměn ze strany žalobce o postoupení pohledávky a byl vyzván k dobrovolné úhradě. Žalovaný však neměl na tuto výzvu řádně reagovat. 4. Okresní soud v Domažlicích v dané věci posoudil obsah předmětné smlouvy a vyhodnotil, že předmětná smlouva, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] byla uzavřena mezi subjektem podnikajícím a obchodujícím s pohledávkami a spotřebitelem. Práva a povinnosti stran tak v předmětné smlouvě musí být vymezena srozumitelně, určitě, nesmí odporovat dobrým mravům a nesmí obsahovat ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu, kterým je spotřebitel. Soud ujednání předmětné smlouvy vyhodnotil jako nepřiměřená, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. V daném případě se jednalo o ujednání upravující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, kdy tato částka téměř dosahuje poloviny poskytnuté částky, část smlouvy upravující hotovostní inkaso splátek 1 394 Kč jako hotovostní inkaso splátek, žalobce ani netvrdil, natož aby prokázal, jakým způsobem byla předmětná služba praktikovaná, navíc sám žalovaný v rámci jednání poukazoval na to, že to byl on, kdo vozil finanční prostředky oprávněné osobě. Ze základní části smlouvy soud zjistil, že upravuje úrok v kapitalizované výši 1444 Kč. Žalobce v pozici spotřebitele mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je možný po něm spravedlivě požadovat je ten, upravený v konkrétní částce, navíc v této výši se jedná i o úrok přiměřený, odpovídající výši úvěru. Na předmětnou smlouvu navazovaly smluvní podmínky, které jsou psané malým písmem, způsobem nevzbuzujícím svoji důležitost pro subjekt spotřebitele- nárok na smluvní pokutu, poštovné, úrok další. Předmětné smluvní podmínky jsou nepřehledné. Soud považuje předmětná ujednání obsažená v hlavní části smlouvy za ujednání, která jsou nepoctivá a zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu, soud odkazuje na ustanovení § 1812, § 1813, § 1814, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., v návaznosti na smluvní podmínky, kdy se jedná s ohledem na způsob úpravy o ujednání, která zásadním způsobem odporují dobrým mravům, je možné na ně nahlížet jako na ujednání absolutně neplatná ujednání s poukazem na ustanovení § 588, § 580 zákona č. 89/2012 Sb. 5. Ze strany žalovaného bylo částečně plněno a to ve výši 7600 Kč, částečně tato skutečnost byla zohledněna co do plnění na jistinu. Za předpokladu, s ohledem na právní posouzení ze strany soudu (nepoctivá ujednání, nepřiměřená, odporující dobrým mravům, tak jak je již výše uvedeno, pokud bylo plněna ze strany žalovaného a předmětná částka byla započtena na poplatek (úroky), soud posoudil předmětné plněna za plnění na jistinu, a tato skutečnost byla důvodem pro částečné zamítnutí žaloby co do částky 3669,19 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky. 6. Ve zbývající části nároku soud návrhu vyhověl, kdy je povinností žalovaného, aby uhradil žalobci částku ve výši 7 600 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky postupem podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. a úrok ve výši 1 444 Kč. Ve zbývající části bylo přistoupeno k zamítnutí žaloby. Soud vycházel ze zjištění, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, podřazena pod ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., kdy žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 15000 Kč a žalovaný navrátil na předmětnou částku jen část. 7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě soud rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci, vzhledem k tomu, že poměr úspěchu převažuje na straně žalovaného a žalovanému v souvislosti s tímto řízení nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.