7 C 378/2022-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32 531,18 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadovaných částek, úroku, smluvní pokuty a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil v uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 50 000 Kč a tento se ji zavázal navrátit zpět včetně poplatku ve výši 42 960 Kč v měsíčních splátkách po 6 640 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku ve výši 34 340,01 Kč, kdy částka ve výši 17 468,82 Kč byla alokována na jistinu, částka ve výši 16 871,19 Kč na příslušenství. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný na tyto výzvy však řádně nereagoval. 4. Soud má za prokázané následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru v režimu zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Tato smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem, subjektem obchodujícím s pohledávkami a žalovaným, spotřebitelem. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 50 000 Kč. Práva a povinnosti stran vymezena mezi podnikatelem a spotřebitelem musí být upravena mnohem citlivěji ve vztahu k subjektu, kterým je spotřebitel, jako strana slabší. Předmětná smlouva nesmí obsahovat nepoctivá ujednání, ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele, ujednání, která jsou nemravná, nepožívají tak soudní ochrany. Po vyhodnocení předmětné smlouvy soud zjistil, že předmětná smlouva obsahuje ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu, kdy se jedná o ujednání upravující úhradu za poskytnutí úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěru a hotovostní inkaso splátek. Předmětná ujednání jsou ujednáními, která kromě toho, že se jedná o nepoctivá ujednání, narušující princip dobrých mravů, narušují zásadním způsobem rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu. Výše těchto nároků je nepřiměřená, ve vztahu k finančním prostředkům, které se fakticky dostaly do dispozice žalovaného subjektu. Pokud se jedná o hotovostní inkaso splátek, žalobce netvrdil natož, aby prokázal, jakým způsobem předmětnou službu realizoval, z jakého důvodu dosahuje této výše, jaká konkrétní výhoda volbou této služby žalovanému vznikne, kromě toho, že má hradit téměř 1/5 pohledávky, která se dostala do dispozice, jaká konkrétní výhoda volbou této služby, žalovanému vznikne. S poukazem na § 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Dále soud shledal za nemravné navazující smluvní podmínky, které jsou psané drobným písmem, způsobem nevzbuzujícím svojí důležitost vůči spotřebiteli v pozici žalovaného subjektu. Žalovaný mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je možné po něm spravedlivě požadovat jen ten, který je specifikovaný v kapitalizované výši 4 814 Kč. Tato výše pak i odpovídá zapůjčené částce ve výši 50 000 Kč a je přiměřený. V předmětných podmínkách je upraven i nárok na smluvní pokutu, stejně tak jako v případě úrok se jedná o ujednání, které je zásadní, které nastupuje, v případě smluvní pokuty, v momentě, kdy dojde k porušení smluvních povinností. Způsobem své úpravy však nevzbuzuje svojí důležitost a soud proto předmětná ujednání, která jsou upravena v navazujících podmínkách, vyhodnotil za ujednání, která jsou absolutně neplatná s poukazem na § 580, 588 zákona č. 89/2012 Sb. Soud proto zamítl žalobu v části nároku žalobce, kterým se dožadoval hotovostního inkasa, dalšího úroku, smluvní pokuty, úhrady za poskytnutí úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěru, nákladů 111 Kč. 5. Za předpokladu, pokud žalovaný plnil na příslušenství přesahující 4 814 Kč (částka ve výši 2780,08 Kč zohledněna a 2033,92 Kč přiznána v daném řízení na úrok, tzn. částku 16.781,19 Kč – 2780,08 Kč ve výši 14091,11 Kč, soud považuje předmětné plnění za plnění na jistinu. V tomto ohledu se žalovaný ani nemohl dostat do prodlení se splněním této částky, soud proto i částečně přistoupil k zamítnutí jistiny včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, neboť žalovaný se nedostal do prodlení s úhradou. 6. Ve zbývající části soud vyhodnotil, že je povinností žalovaného, aby navrátil zpět to, co se do jeho dispozice dostalo, na základě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním této části do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z této částky postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě to byl žalovaný, kdo byl poměrně ve věci úspěšný. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.