17 C 351/2023-38 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, , domáhala zaplacení částky 30 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 229 Kč od , datum, do , datum, , náklady spojenými s uplatněným pohledávky ve výši 450 Kč a smluvní pokutou ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na účelně vynaložené náklady řízení.2. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , název úvěru, č. , číslo, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to převodem na účet. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit částku spočívající v jistině úvěru, a dále v zápůjční úrokové sazbě, která činí 111,33 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Žalovaný neuhradil nic, a to ani v průběhu insolvenčního řízení. Ke dni , datum, došlo k zesplatnění úvěru. Ve smlouvě bylo sjednáno právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, z níž je žalovaný v prodlení. Žalovaná částka je tvořena součtem nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 15 000 Kč a úroků.3. Jednání dne , datum, se konalo v nepřítomnosti účastníků.4. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti.5. Dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, kdy celková částka, kterou se žalovaný v souvislosti s poskytnutím této částky zavázal uhradit, byla 89 760 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 30 měsíců s tím, že celkovou částku se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních pravidelných splátek ve výši 2 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 111,33 % ročně, a ve smluvních podmínkách jsou uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. VI podmínek; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a částku ve výši 30 000 Kč poskytla žalovanému. Žalovaný v souvislosti s poskytnutím úvěru neuhradil žádnou částku.6. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“).7. Podle § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.8. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.9. Podle § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.11. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako smlouvu absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a 1813 a násl. obč. zák.17. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba ve výši 111,33 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy se pohybovala kolem 11 % ročně; potom sjednaná úroková sazba absolutně vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu převyšuje desetinásobně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.18. Pokud jde potom o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, potom dle ustanovení § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.19. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku20. Pokud žalovaný převzal částku ve výši 30 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný na poskytnuté plnění ve výši 30 000 Kč nic neuhradil. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku 30 000 Kč, a to včetně ve výroku tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaný převzal částku ve výši 30 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.21. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jestliže byl žalovaný vyzván, aby dluh splnil ve lhůtě 14 dnů ode dne předání předžalobní výzvy k poštovní přepravě (, datum, ), potom byl povinen plnit do , datum, a od , datum, je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud proto výrokem I. rozsudku přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši požadované žalobkyní, tj. 8,50 % ročně.22. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované smluvní úroky, smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.23. Přestože žalobkyně byla ve věci v plném rozsahu úspěšná, pokud jde o jistinu pohledávky, ve vztahu k nákladům řízení soud vyhodnotil, že je na místě postupovat v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015) a Ústavního soudu (