5 C 235/2025-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 78 443,44 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelským úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 40 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku ve výši 48 392 Kč, jež tvořena kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč, úrokovou sazbou ve výši 12,75 %, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč. Poskytnutou zápůjčku, poplatky a pojistné se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila pouze 7 500 Kč. Za období od postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni nic neuhradila.2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, . Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne , datum, .4. V dané věci soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě poplatku za spotřebitelský úvěr ve výši 48 392. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 38 564 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 3 428 Kč a částka za flexibilní splácení činí 4 900 Kč). Celková dlužná částka tak činí 88 392, kterou byla žalovaná povinna uhradit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 210 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, s tím, že poslední splátka činí 4 192 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná na svůj závazek uhradila pouze částku 7 500 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě.5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ).6. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč za částku 48 392 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 21 měsíců s úrokem přesahujícím 69 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 828 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.14. Z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná na svůj závazek uhradila pouze částku ve výši 7 500. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 32 500 Kč s titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.15. Bylo na žalované, aby v dané věci tvrdila a prokazovala, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, popř. částečně zanikl. Žalovaná však zůstala po celou dobu řízení pasivní a k žalobě se nevyjádřila. Soud tak vyšel z tvrzení a důkazů doložených žalobkyní.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalované v rámci oznámeni o postoupení pohledávky dne , datum, . Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 10 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne , datum, . Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne , datum, . Od , datum, byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní od tohoto data.17. Vzhledem k absolutní neplatnosti smluv o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě a smluvní úrok, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, p