5 C 288/2025-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč spolu s příslušenstvím, náhradu ve výši 1 000 Kč spojenou s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku v pravidelných splátkách vždy k 15. dni každého měsíce ve výši 6 000 Kč. Žalovaný nehradil svůj závazek řádně a včas, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, Žalovaný neuhradil dlužnou splátku ani přes výzvy žalobkyně, a proto byl úvěr zesplatněn dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně dále požaduje náklady na upomínání v celkové výši 1 000 Kč, a to za upomínku 1 a 2.2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců, kdy žalovaný byl povinen hradit pravidelné splátky úroků ve výši 6 000 Kč vždy k 15. dni měsíce s tím, že s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Žalovaný tak byl povinen uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 102 000 Kč (72 000 úrok a 30 000 jistina). Žalovanému byla vyplacena částka ve výši 30 000 Kč dne , datum, . Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky upomínkami ze dne , datum, a , datum, . Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyrozuměn žalobkyní o zesplatnění úvěru a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, s upozorněním na skutečnost, že v případě neuhrazení dlužné částky v daném termínu bude podána žaloba. Žalovaný uhradil na svůj závazek pouze částku ve výši 6 000 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobkyně.4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ).5. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Soud v daném případě posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost smluvních ujednáních, když žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem ve výši 240 % ročně.11. Takto určená úroková sazba zcela vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období.12. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.13. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 NOZ, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které několikanásobně převyšují úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o úrocích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.14. Žalovaný převzal částku ve výši 30 000 Kč na základě smlouvy jež je absolutně neplatná, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu sníženou o částku 6 000 Kč, jež žalovaný žalobkyni uhradil v rámci splátky úroků. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 24 000 Kč.15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě dluhu do , datum, , potom je žalovaný od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši 12 % ročně, tj. ve výši dle podle ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadované jistiny, ani požadované náklady na upomínky, které byly v článku 5.4 smlouvy sjednány. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 809 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.