Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 28 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a smluvní pokuty ve výši 4 520 Kč za dobu od , datum, do , datum, a uložení povinnosti žalované nahradit náklady řízení, které účelně žalobkyně vynaložila k uplatnění práva.2. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . byla dne , datum, – po posouzení úvěruschopnosti – uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se dle smlouvy zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny; žalobkyně požaduje úhradu za jeden měsíc. Současně se žalovaná zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení s platbou. Pro prodlení s platbou byla žalovaná ze strany právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně upomínána. Dne , datum, byla informována o zesplatnění celého úvěru a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná uhradila toliko 7 000 Kč z celkové částky 39 520 Kč (20 000 Kč jistina, smluvní úrok 8 000 Kč a smluvní pokuta 11 520 Kč).3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci konal jednání, ke kterému se nedostavil žádný z účastníků.5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvách o postoupení pohledávek ze dne , datum, .6. Z nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, se měla zavázat žalované na její požádání poskytnout peněžní prostředky až do výše 15 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně, přičemž přirostlé úroky se žalovaná měla zavázat zaplatit vždy nejpozději do 19. dne v měsíci a jistinu vrátit kdykoliv během trvání smlouvy, jež byla uzavřena na dobu neurčitou. Vedle toho se žalovaná měla zavázat též k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se vyskytne v prodlení.7. Z potvrzení o provedených platbách, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 15 000 Kč a dne , datum, částku 5 000 Kč.8. Ze sdělení , právnická osoba, , že majitelem účtu č. , č. účtu, byla v dubnu 2024 žalovaná a že na účet byla připsána částka 20 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně.9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. Tato částka byla poskytnuta bez právního důvodu, neboť žalobkyně nedoložila podepsanou smlouvu (kterou by soud hodnotil jako neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, zejména úroku ve výši 40 % měsíčně) a vzhledem k absenci na jednání nemohla být poučena o skutečnosti podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že neprokazuje tvrzení o uzavřené smlouvě. Žalovaná uhradila celkem částku 7 000 Kč.10. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši 20 000 Kč, která nebyla žalobkyni navrácena.13. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 13 000 Kč, a to včetně ve výroku I tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaná převzala částku ve výši 13 000 Kč bez právního důvodu a je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ.14. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jestliže žalobkyně požádala dopisem ze dne , datum, o úhradu do tří dnů ode dne doručení této částky, potom podle § 573 NOZ byla zásilka doručena dne , datum, a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení od , datum, . Výše úroků z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015, dle kterého musí soud při zvažování úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a současně též z nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.